pondělí 21. prosince 2020

Pro lásku žít a z touhy umírat


 

Hangeng a Heechul
Hatachi


Zamyšleně stál u okna a pozoroval město, které se koupalo v odpoledním slunci. Z pracovního týdne, který trávil v Soulu, už zbývaly jen pouhé dva dny. Tedy dnešek a zítřek, kdy zítra po obědě už bude muset na letiště, aby se vrátil zpátky domů.

Nevěděl, jestli dělá dobře, ale musel ho vidět. Věděl ale, že tímto hodně riskuje a to nejenom on sám, ale nemohl si pomoci. Z kapsy vytáhl mobil, našel v seznamu jeho jméno a stiskl vytáčení. Ozval se hlas vyzvánění a on čekal, až to zvedne…

 

 

Heechul vyšel z budovy, svou unavenou tvář pozvedl k nebi. Zavřel oči a nechal sluneční paprsky, aby laskaly jeho pobledlou tvář. Focení sice trvalo jen slabé tři hodiny, ale on byl unavený, jako by fotili dva dny v kuse. Samotné focení nebylo tak náročné, jako předstírání, že je šťastný a veselý. Přitom uvnitř jeho těla mu krvácelo srdce.

Hannie…láska jeho života, od něj před časem odešel a on se s tím stále nevyrovnal. Nestačilo mu, že mu Hannie volal tak dvakrát do roka. Chtěl…moc si přál, aby ho zase mohl vidět. Aby se ho mohl dotknout. Aby se mu mohl schoulit v náručí. Aby je zase pohltila ta nezkrotná vášeň, kterou vždy cítili při každém jejich milování.

Heechul si povzdechnul. Narovnal hlavu a otevřel oči. Svůj zrak zaostřil na chodník a pomalým krokem se vydal na parkoviště k autu, aby se dostal zpět do dormu. Došel k autu, odemkl si ho, nasedl do něj a ihned se připoutal. Klíčky strčil do zapalování a chystal se nastartovat, když mu v kapse u kalhot začal vibrovat mobil. Nadzvedl se a vytáhl ho, aby se podíval, kdo mu volá. Se slzami v očích sledoval displej, jak na něm bliká jméno jeho lásky. Rozechvěle hovor přijal.

„Hannie…“

„Ahoj princezno. “ Oslovil ho přezdívkou, kterou používal jen on. „ Jak se máš?“

„Stýská se mi…“

„To mě taky. Moc bych tě chtěl vidět.“

„Ale já se za tebou do Číny nedostanu.“

„To ani nemusíš. Jsem totiž v Soulu.“

„V Soulu? Jak dlouho?“

„Skoro týden.“

„Týden? A proč jsi mi nezavolal?“

„Chtěl jsem, věř mi. Jenže s natáčením bylo tolik práce, že jsme s tím skončili až včera. Proto bych tě to chtěl všechno vynahradit. Myslíš, že by šlo zařídit, abys ke mně mohl přijít?“

„Zeptám se Leeteuka, ale myslím si, že by to neměl být problém. Navíc do konce týdne máme volno.“

„Dobře. Takže v osm tě budu čekat, ano? Adresu ti pošlu v esemesce. Už se na tebe moc těším.“

„Já taky…“

Na druhém konci telefonu nastalo ticho, jak Hangeng zavěsil. Heechul stále svíral svůj telefon v dlani a po tvářích se mu kutálely slzy. Nečekal, že by ho mohl vidět, aniž by za ním musel do Číny. Otřel si slzy, nastartoval auto a rozjel se domů, aby se mohl připravit.

 

Auto zaparkoval na ulici před domem. Vystoupil, zamknul ho a vydal se k domu. Nastoupil do výtahu a vyjel do posledního patra, kde se nacházel jejich velký byt.

V chodbě se vyzul a zamířil si to do kuchyně, kam na linku postavil lahev červeného vína, které koupil cestou, aby nešel s prázdnou. Vyšel z kuchyně zpět do chodby, odkud se vydal do pokoje leadera, aby si s ním promluvil.

Došel k jeho dveřím a zaklepal na ně. Nečekal ani na vyzvání a rovnou vstoupil. Potichu za sebou zase dveře zavřel. Chvíli jen tak nervózně postával, než promluvil.

„Teukie?“

„Hm…“ Ozvalo se, aniž by tázaný zvedl hlavu.

„Volal mi Hannie.“ Začal trochu nejistě.

„Jo? A jak se má?“

„Dobře?“

„To se mě ptáš nebo mě to říkáš?“

„Asi se má dobře, nevím. Ale chtěl by mě vidět a já jeho taky.“

„Na to zapomeň.“ To už zvedl hlavu a zadíval se na Heechula. „Za ním do Číny tě v žádném případě nepustím.“

„Ale…“ Heechulovo oči se zalily slzami.

„Žádné ale. To, že máme do konce týdne volno, neznamená, že budeš lítat po všech čertech.“

„Ale Hannie je tady v Soulu a já bych ho chtěl vidět.“

„Víš, že to máme zakázaný. Kdyby se to někdo dozvěděl, tak by z toho byl velký průšvih.“

„Teukie…prosím…“ Vzlykl Heechul.

„Tak dobře. Ale slib mi, že budete opatrný a dáte si velký pozor, aby vás nikdo neviděl.“

„Slibuju…“ Heechul na nic nečekal a vyběhl z leaderova pokoje.

Heechula naprosto chápal. Taky se těšil, až se bude moct věnovat Kanginovi, protože ho díky všem těm vystoupením a focením, které měli, hodně zanedbával. Ale bylo mu Heechula i líto. On měl Kangina jen ve vedlejším pokoji, jenže Heechul měl Hangenga až v Číně. Od té doby, co Hangeng od nich odešel, tak viděl v očích mladšího jen smutek. Leeteuk ještě za ním chvilku hleděl, než se vrátil k rozdělaným papírům.

 

 

K vysokému domu, kde se nacházel Hangengův pronajatý byt, dorazil Heechul v rekordním čase. V rychlosti vystoupil z auta, zamkl ho a pospíchal dovnitř. Ani nemusel dlouho čekat na výtah. Měl štěstí, že byl dole. Nastoupil a nedočkavě zmačkl tlačítko. Výtah jej s lehkostí vynesl do pátého patra, kde na něj čekala jeho láska. S cinknutím se dveře otevřeli, vyběhl ven, a co nejrychleji spěchal ke dveřím. Jemně zazvonil a vyčkával, až mu Hangeng přijde otevřít.

 

Hangeng již měl vše pečlivě připravené. Jen znovu, asi už po páté kontroloval, jestli je vše na správném místě, když jej vyrušilo zazvonění. Všeho nechal a šel otevřít. Jakmile otevřel dveře, vpadl mu Heechul do náruče. Jemně mu ovinul ruce kolem pasu a natiskl si ho blíže na své tělo. Nohou za nimi přibouchl dveře.

„Hannie…“ Zašeptal plačtivě a omotal mu ruce kolem krku.

„Princezno…“ Zašeptal a přitiskl se na jeho rty.

Heechul odpovídal hladově na jeho polibky. Dokazoval mu tím, jak moc mu jeho péče, jeho něžná láska chyběla. Jak mu chyběl on.

Hangeng na tom byl stejně. Chyběla mu Heechulova dravost i vášeň, se kterou se mu vždy odevzdával. Chyběla mu jeho něžnost i hravost, se kterou ho vždy dostával do kolen. Chyběl mu Heechul jako takový.

S ním v náručí pomalu popošel k menšímu botníku, na který ho jemně vysadil. Stále zkoumaje staršího sladká ústa, rukama mu zabloudil pod triko, kde dlaněmi a bříšky prstů přejížděl po hladké kůži. Heechul se zachvěl a roztáhl nohy.

Mladší toho využil, přistoupil ještě blíž k rozpálenému tělu, co sedělo před ním a chvělo se. Zatlačil na jeho zadeček, čímž si ho posunul blíže k sobě. Ještě těsněji se k němu přimknul. Starší mu omotal nohy kolem pasu, jako by se bál, že by mu mladší mohl utéct. Čímž docílil toho, že se jejich vzrušené chlouby o sebe otřely. Heechul byl nucen přerušit polibek, jak zalapal po dechu.

„Hannie…“ Zavzdychal vzrušeně.

Hangeng se pousmál a zopakoval pohyb pánví. Znovu a znovu se otíral o staršího rozkrok. S úsměvem na rtech sledoval jeho reakce.  Hlavu měl zakloněnou vzad. Křečovitě zavřené oči, jak jím koloval chtíč a vzrušení. Tváře červené vzrušením. Rty mírně pootevřené, rudé a opuchlé. Zrychlený dech i tlukot srdce, který by neslyšel jen hluchý. Rukama se přesunul na hladké, vypracované bříško. Rty se přisál na krční tepnu. Kůži vsál do úst a nešetrně skousl.  

„Hn…“ Zavzdychal slastí smíšenou s bolestí Heechul. Prsty vjel mladšímu do vlasů na zátylku a pevně je stiskl v dlaních.

Hangeng stále sál bělostnou kůži na krku, dokud se nevytvořila velká červená skvrna. Dlaněmi se přesunul přes žebra výš. Bříšky prstů přejel po obou bradavkách současně. Přejížděl po nich, dokud nebyly obě tvrdé. Vzal obě mezi prsty a promnul je. Tělo pod ním sebou trhlo. Rty se přesunul k oušku, ukrytém pod blonďatými vlásky.

„Chulie…“ Zašeptal a hrubě promnul obě bradavky.

„Bože !!!“ Zakřičel Heechul na celou chodbičku bytu a prohnul se v zádech.

Zrychleně dýchal. Pustil vlasy uvězněné ve svých dlaních. Sklonil hlavu. Své ruce přesunul na kalhoty, co měl Han na sobě. Rychle rozepnul knoflík, poté i zip. Celý netrpělivý vklouznul prsty do kalhot. Do dlaně vzal mladšího vzrušenou chloubu, stáhl předkožku a palcem obkroužil špičku. Odměnou mu bylo táhlé zasténání.

„Hn…“ Zasténal Hangeng staršímu do ucha, které do té doby jemně okusoval.

„Hannie, chci tě!“

Ta věta Hangenga probrala. Odtáhl se od staršího a podíval se mu do očí zastřených touhou. Leskly se láskou, ale i vášní a chtíčem. On to ale takhle nechtěl. Nechtěl žádnou rychlovku. Slíbil Heechulovi, že mu vše vynahradí. Tak to i splní.

„Ne.“

„Co?“

„Nebudu si to tady s tebou rozdávat.“

„Ne-nebudeš?“ Jeho oči se zalily slzami.

„Ne. Nebudu.“

„P-proč?“

Vyndal jeho ruku ze svých kalhot a spěšně si je zapnul. Starší jen strnule seděl a pozoroval mladšího.

„Protože ty si zasloužíš něco víc, než jen nějakou rychlovku v chodbě na botníku.“

Láskyplně jej políbil na rty. Setřel mu slzy, co stačily stéct po tvářích. Sundal ho z botníku a postavil na vratké nohy. Sám měl co dělat rozdýchat vzrušení, co lomcovalo jeho tělem.

Počkal, až se starší vyzul. Vzal ho za ruku a vedl do kuchyně, kde pro něj měl připravené jedno z mnoha překvapení.

 

Když spolu vstoupili do kuchyně, starší zůstal zaraženě stát mezi dveřmi. Svým strnutím donutil zastavit Hangenga, jenž se na něj se zmatením v očích podíval. Heechul těkal pohledem po kuchyni a do očí se mu nahrnuly slzy.

Na kuchyňské lince stála barevná váza s velkou kyticí rudých růží. Na stole byl prostřený sněhobílý ubrus. Na něm ležely bílé talíře a malinkými kytičkami na okrajích. Příbory byly srovnané jako podle předlohy. U každého talíře stále sklenka na vysoké nožičce, už chybělo jen víno. Uprostřed stolu byla svíčka, která čekala jen na zapálení.

Až teď zaregistroval vůní, která se linula celým bytem. Miloval, když mu Hangeng vařil jeho oblíbená jídla. Když ještě byli spolu v dormu, vařil mu snad skoro každý den.  Miloval, když ho Han rozmazloval a miloval ho celým svým srdcem.

„Víno…“ Zašeptal se staženým hrdlem.

Pohledem se vrátil zpět k Hangengovi. To už mu z očí tekly slzy, když si uvědomil, co myslel Hangeng tím, že si zaslouží něco víc.

„Co jsi říkal?“ Zeptal se a setřel mu slzy z tváří.

„Víno.“ Zopakoval mu. „Zapomněl jsem ho doma.“

„To nevadí. Koupil jsem tvoje oblíbené.“ Usmál se na něj. „A už neplakej, ano?“

„Hm…“ Navíc se nezmohl, protože by se rozplakal nahlas.

„Tak pojď, dáme si tu večeři, co jsem nám připravil.“

Odvedl Heechula ke stolu, kde mu odsunul židli a počkal, až se usadí. Došel k lednici, vyndal víno a postavil ho na stůl.

„Otevři ho, prosím a nalej do skleniček.“ Poprosil staršího a sám se s talíři vrátil zpět k lince.

Heechul rozklepanýma rukama otevřel víno, naštěstí bylo na závit a ne na korkový uzávěr a nalil do připravených skleniček rudou tekutinu. Hangeng mezitím připravil jídlo na talíře. Svůj položil na stůl a znovu se otočil k lince. Do jedné ruky vzal druhý talíř a z velké kytice vytáhl jednu růži. Otočil se zpět ke stolu, kde čekal Heechul a sledoval každý jeho pohyb. Talíř položil před něj a usmál se. Vtiskl mu růži do dlaně, sklonil se k němu a něžně jej políbil na rty.

„Miluju tě…“

Heechulovi zčervenaly tváře. Oplatil mu úsměv a se vší jemností, jako by to byla ta největší svátost, položil růži vedle svého talíře. Hangeng si sedl naproti němu.

„Dobrou chuť.“

„Dobrou chuť.“

Jedli mlčky. Vychutnávali si skvělou chuť výtečného jídla, na kterém si Hangeng dal extrémně záležet. Chtěl, aby si tuhle noc Heechul navždy zapamatoval, protože nevěděl, kdy se zase do Koreje vrátí. Proto měl vše do detailu promyšlené. Připravil si pro něj pár překvapení, jako třeba tuhle večeři a jeden velice zvláštní…speciální dárek. Těšil se, až ho Heechul otevře. Moc dobře věděl, že ho neodmítne.

Když dojedli, Hangeng pozvedl sklenku s vínem. Heechul udělal to samé.

„Na nás…“

„Na nás…“

„A na dnešní noc…“ Zašeptal tajemně mladší.

Přiťukli si a každý upil ze své sklenky. Hangeng ji odložil na stůl a pozoroval staršího chlapce, jak zamyšleně studoval rudou tekutinu ve své ruce.

„Chulie.“ Oslovil ho jemně.

Starší sebou trhnul a zvedl k němu oči. Hangeng stál před ním a natahoval k němu ruku. Odložil sklenku, poté svou ruku vložil do jeho dlaně. Mladší mu pomohl vstát a za ruku si jej mlčky vedl do ložnice, kde jej objal a přitáhl si ho k hrudi. Přitáhl si ho ještě blíže a svými rty přejel po jeho.

„Mam pro tebe dárek.“ Políbil staršího na špičku nosu.

„Ale já pro tebe nic nemam.“ Zesmutněl Heechul.

„Pro mě…“, řekl a políbil ty rudé rty, „...nejkrásnější dárek…“, skousl mu spodní ret, „..jsi ty!“

Hangeng pustil Heechula ze své náruče a otočil ho směrem k posteli, na které ležel menší balíček, úhledně zabalený do třpytivého obalu a převázaný rudou stužkou. Starší se rozešel k posteli. Vzal balíček do ruky a i s ním se otočil na mladšího.

„Rozbal to.“ Povzbudil ho Han a byl zvědavý na jeho reakci.

Heechul na nic nečekal, rozvázal stužku a nechal ji klesnout k zemi. Rozbalil obal, ze kterého vyndal menší krabičku. Obal putoval na zem, kde již ležela stužka. Otevřel víko krabičky a nevěřícně sledoval její obsah. Hengeng mu tímto dárkem naprosto vyrazil dech.

„Líbí?“ Zeptal se s netrpělivostí.

„Já…“ Starší nebyl schopen slova.

„Zklamalo tě to?“

„Ne…nezklamalo.“ Pozvedl oči k mladšímu. „Jen…jen překvapilo.“

„Mohl…mohl by ses do toho obléci?“ Znejistěl Han.“ Pro mě…moc bych tě v tom chtěl vidět.“

Heechulovi tváře zrudly studem. Nikdy nic takového na sobě neměl. Vždyť to bylo ženské oblečení. Sice se mu všichni smějí, že vypadá jako holka, ale je přece chlap. Chlap se vším všudy a Hangeng to ví nejlíp.

„Prosím…“

„Hannie…já nevim.“

„Chulie…jen pro mě.“

„Hannie…“

„Chulie…prosím.“

„Hannie…“

„Moc prosím…“ Pro lepší efekt nahodil ty nejsmutnější štěněčí očka, které dokázal.

„Tak dobře.“ Rezignoval, když vyděl ten jeho štěněčí pohled.

Heechul se otočil a odešel do koupelny, aby splnil Hanniemu jeho přání. Svléknout se a obléci si rudou noční košilku olemovanou černou krajkou, co sahala jen do půli stehen, nezabralo ani deset minut. Ještě si upravil své polodlouhé blonďaté vlásky a vyšel z koupelny.

Zastavil se mezi dveřmi ložnice a pozoroval mladšího, jak sedí na posteli a čeká na něj. Všiml si, že stužka s obalem z dárku, co odhodil na zem, zmizely.

„Přemýšlíš?“

Hangeng sebou trhl. Ani ho neslyšel vejít. Nyní stál před ním v té sexy košilce. Snažil se ovládnout a nezírat na tu krásu. Dva již ztvrdlé hroty bradavek otírající se o chladivou látku, pod kterou se ukrývalo i ploché, pevné bříško. Dlouhé štíhlé nohy, co byly zakryté jen do půlky stehen. Stejně štíhlé paže zakončené dlouhými prsty. Blonďaté vlasy rozpuštěné, volně spadající na ramena. Naprosto dokonalá krása, co jej dostala. Objal staršího kolem pasu, tvář si přitiskl na jeho bříško a konečně vydechl. 

Heechul mu vjel prsty do vlasů na zátylku. Hangeng svoje ruce přemístil z pasu na zadní stranu stehen. Pomalu rukama stoupal nahoru, až se dostal pod košilku. Mohutně zalapal po dechu, když zjistil, že je pod ní úplně nahý.

„Princezno…“ Zamumlal a nasál Chulovu vůni.

Znovu ho pohladil po jemné pokožce. Pak si jeho prst našel cestu mezi oblými půlkami zadečku a laškovně začal třít těsný svraštělý otvůrek. Prst přitiskl silněji na dírku. Cítil, jak pod tlakem otvůrek povoluje a první dílek prstu vklouzl dovnitř.

„Hn…“ Heechul se lehce zachvěl a zhluboka se nadechl. Prsty ve vlasech sevřel v pěst.

Hangeng prstem zajížděl hlouběji, nejdříve jen po kloub a potom i celý. Chvíli ho nechal uvnitř, aby si jeho tělo mohlo zvyknout. Po chvíli jím začal v úzkém prostoru rytmicky pohybovat. Druhou rukou se přesunul na chloubu staršího chlapce. Uchopil jí do dlaně, stáhl předkožku a palcem obkroužil rudou hlavičku.

„Háách…“ Zaklonil hlavu, křečovitě sevřel prsty, až tím mladšímu způsobil bolest.

Hangeng jej nepřestával dráždit. Dvěma prsty zajížděl co nejhlouběji, aby našel ten správný bod, co mu přinese slast a rozkoš. Dlaní přejížděl po chloubě nahoru a dolů. Palcem dráždil špičku, když cítil, jak se tělo před ním napnulo.

„Už…už budu.“ Vydechl a vyvrcholil do dlaně, která jej nepřestávala dráždit.

Heechul se snažil vydýchat právě prožitý orgasmus, když jej Hangeng objal v pase a položil vedle sebe na postel. Sklonil k němu hlavu a políbil jej na rudé rty. Heechul je pootevřel, aby polibek ještě prohloubili. Líbali se vášnivě, jejich smyslná hra jazyků je naplňovala rozkoší.

Heechul přerušil polibek, aby mohl Hangenga zbavit trička. Přetáhl mu ho přes hlavu a odhodil stranou. Na oplátku Hangeng zbavil Heechula sexy košilky a též jí odhodil stranou.

Heechulovy štíhlé a hbité prsty rozepnuly knoflík a zip kalhot. Poté je stáhly i s boxerkami a odhodily na zem. Když se zbavil nepotřebných věcí, co stejně jen překážely, zamířil rukou do Hanova rozkroku, kde chtěl do dlaně uchopit jeho chloubu. Hangeng však chytil jeho ruku a obrátil jí dlaní vzhůru.

„Rozkoš…“ Políbil Heechula do dlaně. „Je největší, když se očekávání a chuť na ní podněcují pomalu.“

„Hannie…nebudeš mě mučit, že ne?“ Zakňučel.

„Nebudu, neboj. Jen si tě budu rozmazlovat a hýčkat.“ Pohladil jej po tváři. „Slíbil jsem ti, že ti všechno vynahradím.“

„Tak to nevim, jestli to přežiju, protože je to stejné, jako kdybys mě mučil…“

Hangeng se tomu přirovnání musel zasmát, ale v duchu mu dal za pravdu. Natáhl se k nočnímu stolku, kde ležel proutěný košíček s různými lahvičkami. Vytáhl z něj křišťálovou lahvičku se světle růžovým roztokem, co voněl po meruňkách.

„Teď se otoč na břicho.“ Usmál se na něj. „Uvolni se a užívej si slastné mučení.“

Heechul se otočil na břicho a uvolnil svoje tělo i mysl. Hangeng mu začal roztírat hustou tekutinu po zádech. Při své činnosti se předklonil. Odsunul stranou jeho jemné vlasy, sklonil hlavu a políbil ho na šíji. Byla hebká a lehce navoněná. Něžně, ale silně mu zabořil prsty do ramen.

„Uhm…“ Heechul spokojeně pod jeho dotykem zavrněl.

Znovu si nalil meruňkový roztok do dlaně a rozetřel mu ho nejprve na jedné půlce zadečku a pak na druhé. Silně obě oblé půlky hnětl a škádlivě přejížděl prsty podél rýhy, která je oddělovala. Dlaněmi mu roztáhl stehna, prsty namočenými v olejíčku přejížděl po hedvábné kůži. Laskal ji a něžně po ní přejížděl prsty.

„Hn…Hannie…“ Předl spokojeně.

Heechul takovouhle noc skutečně nečekal. Dnešní večer byl naprosto odlišný od ostatních, které spolu prožili. Začínal se cítit zvláštně, uvolněně. Bylo to hodně vzrušující a on si to začínal užívat.

Hangeng jej jemně otočil a usadil se mu na stehnech. Pevnost jeho pozadí na staršího měkké kůži Chula zvláštním způsobem dráždila. Heechul na rozdíl od Hangenga nemohl vidět, jak mu zrůžověli tváře vzrušením. Jejich pohledy se střetly. Mladšímu na rtech zahrál slabý škleb, když staršímu vylil velkou část meruňkového olejíčku z křišťálové lahvičky na břicho. Jemnými pohyby ho začal vtírat do jeho pokožky.

„Ach…“ Vzdychl Heechul rozkoší, jak to bylo naprosto úžasné. Po celém těle se cítil tak krásně a rozechvěle. Cítil jako pírko jemné dotyky, když mu mladší přejížděl prsty po kůži. Škádlil ji.

 

 

„Oooch…“ Vzdychl znova, když něžně tiskl jeho malé bradavky. Z čirého pocitu rozkoše zavřel oči.

Mladší mu přitiskl prsty na rty. Starší si nedokázal pomoci a políbil je. Prsty rychle ze rtů zmizely, jemně ho polaskaly po tváři a něžně obkroužily jeho rysy.

„Jsi tak krásný.“ Sklonil hlavu a políbil ho na rty.

Rty se přesunul níže. Do úst vsál bradavku, jemně ji skousl zoubky. Pak za ní zatahal.

„Sss…“ Slabě sykl Heechul.

Hangeng nepřestával bradavku silně sát. Dlaněmi stále přejížděl po plochém bříšku, roztíraje zbytek olejíčku. Z bříška sjel na podbřišek, kde mezi prsty vzal již vztyčenou chloubu, co se mu sama tak děvkovsky nabízela. Stáhl předkožku, obkroužil špičku palcem a opět dlaní vyjel nahoru. Znovu a znovu těmito pohyby ruky dráždil chloubu ve své dlani.

Heechul cítil horko a vzrušení na místě skrytém dole mezi jeho nohama, kde se již činila Hanova ruka. Chvěl se a sténal, jak se mu to moc líbilo a zamlouvalo.

Mladší krátce zvedl hlavu, aby se ujistil, že se mu to líbí. Poté dál věnoval pozornost bradavkám. Tentokrát našel druhou bradavku, lízal jí a kroužil kolem ní jazykem, až se starší pod ním začal kroutit. Pak jeho bradavky nechal být, pomalu a svůdně se posunoval dolů, zanechávajíc na chvějící se kůži vlhkou cestičku z malých vášnivých polibků.

Jemně mu roztáhl nohy a poklekl mezi ně. Rty se přitiskl k měkké pokožce na vnitřní straně stehen. Blonďáček se pod tím dotekem zachvěl a ještě více roztáhl nohy. Špičkou jazyka obkroužil rubínovou hlavičku, škádlil jí a dráždil. Zlehka jazykem kroužil kolem brázdičky na vrcholku.

„Hn…“ Zavzdychal Chul, pevně v dlaních sevřel prostěradlo a vzepřel se v bocích.

Hangeng poznal, že jeho tělo dostal do stavu, kdy se stahovalo chtíčem a směřovalo k vyvrcholení. Polaskal ho na samé špičce svým horkým a vlhkým jazykem. Obemknul špičku jeho údu rty a zatlačil na ni. Lehce, ale účelně.

„Bože Hannie!“ Málem vyletěl z postele. Byl tak napjatý. Připraven jen vybuchnout.

„Copak zlato?“ Zavrkal a znovu stiskl rty.

Heechul se silně zachvěl. Už toho na něj bylo příliš, nemaje daleko k vyvrcholení.

„Hannie…chci tě cítit v sobě.“

„Krásná představa.“ Mroukl a znovu ho obemkl ústy.

„Prosím…“ Zavzdychal a ještě pevněji sevřel v prstech prostěradlo, až mu zbělaly klouby.

„Ještě ne.“ Tělo pod ním sebou škublo, jak ho začal sát.

„Tak to mě radši zabij, protože tohle mučení už dýl nevydržim.“ Zakňučel, když cítil, jak se jeho tělo stahuje v křeči.

„Ale no tak...“ Jen se zasmál.

 Znovu ho vsál, uvolnil krk, aby ho co nejvíce pohltil. Sál, olizoval, až mu starší naplnil hrdlo. Vše spolykal a opustil ústy ochabující chloubu. Sledoval chlapce pod sebou s úsměvem na rtech. Tělo chvějící se doznívajícím orgasmem. Oči i prsty křečovitě sevřené. Rty pootevřené od rychlého dýchání. Zarudlé tváře a vlásky rozházené, jak jím zmítala extáze.

„A pokračujeme dál…“ Zašeptal těsně u jeho rtů, než se na ně vášnivě přisál.

Okusoval je sice vášnivě, ale jemně a s citem. Jazykem zkoumal každé zákoutí, i když je znal nazpaměť. Starší mu již odpovídal stejně vášnivě. Volnou rukou nahmatal lahvičku s olejíčkem. Uchopil jí a nalil si trochu do dlaně. Párkrát si s ní přejel po svém již ztopořeném penisu, který nedočkavě čekal na svoje uvolnění. Ještě prsty přejel přes zvrásněný vstup a vnikl do něj hned dvěma prsty najednou.

„Ano…“ Zavzdychal starší a vyšel mu boky vstříc.

Spěšně vyndal z těla prsty, přiložil k němu špičku penisu a na jeden příraz vnikl dovnitř.

„A…“ Zaskučel bolestně Hee.

„Promiň…“ Zašeptal Han a znovu se přisál na rty.

Líbal ho něžně, nikam nespěchali. Heechul ho objal kolem krku, své nohy mu obtočil kolem boků, tím si ho přitáhl těsněji k sobě, aby prohloubil polibek.

„Hnnn…“ Táhle zavzdychal do rtů, když se tím pohybem mladší dostal hlouběji do jeho těla.

Han to vzal jako souhlas, začal se pohybovat pomalými, línými tahy. Neměl potřebu zrychlit, chtěl, aby si o to řekl sám Heechul, když už se rozhodl ho mučit. Bříškem se otíral o jeho chloubu, která se znovu probouzela. Sám jen měnil směr přírazů, aby narazil na ten bod, co podnítí ještě větší rozkoš.

Táhlé a hodně hlasité zasténání ho přesvědčilo v tom, že se mu to povedlo. Stále znovu a znovu narážel do jednoho a toho samého místa. Tělo pod ním se svíjelo, vycházelo vstříc přírazům, ale stále neslyšel žádnou prosbu, která by jej donutila zrychlit.

Heechul sebou zmítal, když se Hangengovi podařilo narazit na jeho prostatu. Vzdychal hodně hlasitě, ale vůbec mu to nevadilo. Vadilo mu to pomalé tempo, které Han nasadil. Znova se ho zmocňovalo vzrušení, co začalo kolovat celým tělem. Začal tvrdnout a to se jen o něj Han otíral svým vypracovaným bříškem. Už to pomalé tempo bylo k nevydržení, poté, co mu začal sát a okusovat tvrdé bradavky.

„Rychleji…“ Zavzdychal. „Rychleji…prosím.“

Han se na něj usmál. „Když tak pěkně prosíš…“

Zapřel se dlaněmi vedle jeho ramen, připraven splnit jeho přání. Zrychlil své přírazy, které stále směřoval na prostatu. Rty se vrátil k bradavkám, kterým se před tím věnoval. Sál je a okusoval, přinášeje tím ještě větší rozkoš jeho princezně.

Když na sobě cítil přicházející uvolnění, sáhl rukou mezi jejich zpocená těla. Uchopil tvrdou chloubu do dlaně. Ještě více zrychlil svoje pohyby a chloubu v dlani začal zpracovávat ve stejně zběsilém tempu. Netrvalo dlouho a staršímu v ní začalo cukat.

„Už…“ Zamumlal starší. „Už…“

Jeho tělem cuklo a uvolnil se na své bříško a částečně postříkal i mladšího ruku. Tělo měl stále stažené doznívajícím orgasmem, cítil, jak mladší stále přiráží, aby i on dosáhl svého uvolnění. Po pár přírazech dosáhl svého vrcholu i mladší z nich. Vyčerpaně se zhroutil na staršího, zůstávaje uvězněn v jeho poddajném těle. Starší jej objal, jemnými tahy mu dlaněmi přejížděl po zpocených zádech.

Oba zrychleně dýchali. Netrvalo dlouho a jejich tlukot srdce i dech se vrátily do normálu. Hangeng  z něj jemně vystoupil, i když se mu nechtělo opouštět to těsno a teplo, co jej obklopovalo. Bylo to, jakoby ztrácel něco cenného, jakoby ztrácel kus sebe.

Vzal Heechula, začínajícího se chvět zimou, do náruče. Natáhl se pro deku, přikryl jejich těla a přitáhl si ho blíže k tělu.

„Nechce se mi od tebe.“ Políbil jej do rozcuchaných vlásků. „Nevim, jak to bez tebe přežiju.“

„Tak nejezdi.“ Nadhodil, i když věděl, že je to nemožné.

„Ty víš, že to nejde. Ale budu se snažit přijet co nejdřív, slibuju.“

„Já vím.“ Něžně ho políbil. „Miluju tě…“


Žádné komentáře:

Okomentovat

13. kapitola

  Přeju příjemné čtení... Hatachi