Láska umí víc 16

 

Zdravím. Dnes přináším další díl povídky, kterou snad ani nikdo nečte, soudě dle té hromady komentářů pod každým jejím dílem. No... ale... pomalu se zdárně blížíme k jejímu konci. 
Tak si užijte čtení.
Hatachi

„Sully vás tenkrát požádala, abyste s ní jela nakupovat, protože chtěla zjistit, jestli jste se taky urazila,“ pokračoval, aniž by se staral o to, jaký zmatek v ní vyvolal. „Chtěli jsme to vám oběma vysvětlit. Wook byl naším nejlepším přítelem. Měli jsme radost, že má tajnou lásku. Všechno začalo jako vtip a skončilo jako pohroma. Přes noc bylo po přátelství. Jako teď s tím závalem. Všechno se zřítilo na mou hlavu. Tak… teď to víte všechno.“

Jaera na něj užasle zírala. „Věděla jsem, že musí existovat nějaké vysvětlení. Musím to říct Dongwookovi.“

Jen se smutně uchechtl. „Nikdy to nebude chtít slyšet. A zvláště ne, když mě budete hájit vy.“

„Zico, nevím o nikom, koho by Dongie pozval k sobě domů. Vy dva jste pro něj znamenali také mnoho.“

„Ale copak tomu nerozumíte? Snažil jsem se s vámi flirtovat. Zneužil jsem jeho důvěru. Zklamal jsem ho.“

„Měl vás přece nechat, abyste mu to vysvětlil. Kdybych já nebyla tak slepá! Všechno se mohlo vysvětlit mnohem dřív. Ale stejně pořád s vámi počítá.“

„Ale už toho lituje. Hansuk je dneska jeho pravá ruka. Varoval Wooka, že já -“ Zmlkl. „Už moc mluvím. Kde je ten servis?“

Jaera mu ukázala cestu. Ani nebyla překvapená, že oprava ještě není hotová. Vypadalo to, že bude muset ještě asi hodinu počkat.

„Nemůžu vás tady nechat samotnou,“ nedal se přesvědčit Jiho. „Říkala jste, že máte hlad a já se taky potřebuju najíst. Co kdybysme zajeli do hotelu na večeři?“

„Už vás nemohu déle zdržovat.“

„Já se ale musím najíst. A kdyby Wook někdy zjistil, že jsem vás tady nechal samotnou, měl by další důvod ke vzteku. Kdyby byl na mém místě, udělal by pro Sully to samé.“

Bylo jí jasné, že má Jiho pravdu a tak to vzdala. Odjeli do hotelu blízko servisu. Čekání jim ubíhalo příjemně. Jiho během večeře Jaere vyprávěl zážitky z univerzity, kde se s Dongwookem seznámil. Čím déle mluvil, tím více si uvědomovala, o co všechno se Dongwook připravil, když se na Jiha rozzlobil. A ještě tak nesmyslně. Myšlenky jí přeskočily na Dongwooka a jejich poslední rozhovor. Ale pak Jiho řekl něco, co upoutalo její pozornost.

„Vy jste se Sully přišli o miminko?“

Začal jí vysvětlovat podrobnosti, jak to tenkrát bylo a ona si nehlasně opakovala útržky jeho vět. Najednou hodil na stůl ubrousek. „Podívejte se, Jaro, neměl jsem v úmyslu vám tohle všechno vyprávět.“

„Ne, ne,“ ujišťovala jej rychle. „Muselo to pro vás být hrozné. Je mi to strašně líto.“

„Nebylo to o nic horší, než co teď prožíváte vy s Wookem. On se navenek sice drží, ale musí to pro něj být peklo na zemi.“

Jaere se nahrnuly slzy do očí, i když se snažila ovládat.

„Promiňte,“ znervózněl Jiho. „Vůbec jsem se o tom neměl zmiňovat.“

Jaera zavrtěla hlavou. „Ne, naopak. Jsem moc ráda, že jsme spolu mluvili. Hodně jste mi toho řekl. Jsem přesvědčená, že s problémy okolo toho neštěstí nemáte nic společného. Ale naznačil jste mi, že o něčem víte.“

„Hmm,“ kousl se do rtu. „Ale dokud si nebudu úplně jistý, nebudu Wookovi nic říkat. Upřímně řečeno pochybuju, že mě nechá, abych mu vysvětlil, jak se věci mají. Ale to už není váš problém. Půjdeme?“

Cestou do servisu se Jaera cítila hrozně. Její situace nebyla růžová a Jihovy problémy jí taky nepřidaly.

„Už jsme tady, Jaero, šťastně a bezpečně. Vypadá to, že auto už máte hotový.“

„Děkuju vám za všechno, Zico. Myslím, že naše setkání byl zásah prozřetelnosti.“

„A já děkuju vám, že jste mě vyslechla.“ Překvapivě mile se na ní usmál. „Poslouchat umí málokdo.“

„Můžete za mnou kdykoli přijít.“

„Doufám, že to myslíte vážně.“

Jaera seskočila z auta a usmála se na něj. „Chci si o tom promluvit s Dongwookem.“

Lehce přikývl, zamával jí a odjel. Jaera spěchala zaplatit za služby a vydala se na farmu. Už byla tma.

 

Když sjela na příjezdovou cestu, omámila ji nádherná vůně pomerančovníků. Nechápala, jak jen Dongwook může uvažovat o prodeji. A jak bude žít bez farmy ona? Tohle byl její domov. Myšlenka na rozvod jí po včerejší noci rvala srdce.

„Kde jsi sakra byla?“

Dongwook nečekaně otevřel dveře, právě když sahala po klice. Zaraženě ustoupila. On na ni snad čekal. Hansuk mu musel říct, že odjela se Jihem. Měl tak zvláštní výraz, že se začala bát.

„V servisu v Sapporo. Čekala jsem, až opraví auto.“

Chystala se projít okolo něho, ale popadl ji za zápěstí a pevně ji držel. Než si uvědomila, co se děje, přitiskl ji ke dveřím tak, že se nemohla pohnout.

„A celou dobu jsi byla sama?“

Měl obličej tak blízko, že cítila jeho kolínskou a viděla, jak mu cuká v zaťatých koutcích. Včera v noci byli jedno tělo a dneska stáli proti sobě.

„Hansuk neztrácel čas, že ne? Zico měl pravdu.“

Věděla, že pouhá zmínka o něm Dongwooka rozzuří, ale už jí to bylo jedno. Horší už to stejně být nemohlo.

Vzteky sevřel rty do tenké linky. „Důkazy proti Zicovi se vrší. Uvědomuješ si, že nemá vůbec žádné alibi na tu noc, kdy na farmě vypukl požár? Nedochází ti, že je pro tebe pěkně nebezpečné být s ním sama? Už tenkrát na večírku jsem ti řekl, že mu nevěřím. Hansuk mi přišel pochopitelně říct, že jsi se Zicem odjela. Měl o tebe strach a není divu.“ Ušklíbl se. „není toho moc na mou milující, oddanou ženu?“

V náhlém popudu si ji k sobě pevně přitiskl a sklonil se k ní. Líbal ji s takovou zoufalou pustošící silou, jako by v sobě bojoval s tím druhým Dongwookem. První trpěl stejně jako Jaera. Uvědomovala si to, ale nechtěla se tím zabývat. Byl u ní a to bylo hlavní. Tolik po něm dneska ráno toužila, že se k němu přivinula, i když věděla, že je to spíš boj než projev citu. V okamžiku, kdy vycítil její reakci, prudce ji od sebe odstrčil a několikrát se zhluboka nadechl. Jaera se opírala o dveře. Snažila se vzpamatovat z jeho neočekávaného odmítnutí.

Dongwook si dal ruce v bok. „Máš opravdu toho pravého ochránce, aby se staral o tvou bezpečnost, Jaero.“

„Jestli pořád mluvíš o Zicovi, měl bys vědět, jak k tomu došlo. Stál u výtahu, když jsem vyšla z tvé kanceláře. Říkal mi jen, že jede služebně do dolu. Byla jsem to já, kdo jej požádal, aby mě odvezl do servisu. Nechtěl, že ho prý lidé hned začnou pomlouvat. Musela jsem ho přemluvit.“

Zlostně se zamračil. „To si mu přímo nahrála. On tě nechal, aby si ho přemlouvala. I když ví, že bych to nesnesl, pořád riskuje. Před ničím se nezastaví. Víc než jindy je nutné, aby si odjela do Koreje, kde budeš v bezpečí. A mimochodem když si potřebovala pomoc, měla si říct mě.“

„Když jsem odcházela z tvojí kanceláře, na auto jsem ani nepomyslela,“ vysvětlovala mu tiše. „Zico si myslel, že mi není dobře. Byl hrozně milý. Určitě v tom nebyly žádné postranní úmysly.“

Tváře mu potemněly. „Zastáváš se ho?“

„Vysvětlil mi, o co šlo tenkrát před třemi lety v Koreji. Měl bys to taky vědět.“

„Snažíš se mi naznačit, že ti tu noc Zico nenadbíhal? Byl jsem přece tam a všechno jsem viděl!“ Oči se mu zuřivě leskly. „Nikdy jsem si nepomyslel, že bych se mohl v někom takhle splést.“

„Ano, byl si u toho a všechno si viděl, ale nevíš, proč to začalo. Neznáš ten pravý důvod.“

Znovu se zamračil. „Co to povídáš?“

„Začalo to jako vtip, Dongwooku. A Sully o něm věděla,“ vyprávěla zapáleně. „Vrtalo jim hlavou, jestli jsme my dva do sebe zamilovaní. Zico si myslel, že tě zná ze všech nejlíp. Pochyboval, že by ses mohl takhle zamilovat. Chtěl tě vyzkoušet.“

Dongwook zavřel oči, ale bylo vidět, že poslouchá.

„Pak se všechno zamotalo. Sice zjistil, co chtěl, ale ztratil tvoji důvěru a přátelství. Už to chápeš? Proto Sully chtěla, abych s ní šla nakupovat. Chtěla mi to vysvětlit. Když si uvědomila, že jsem si ničeho nevšimla, neřekla mi nic.“

„Dostal tě tam, kam chtěl. Přesvědčil tě.“

„Vůbec tomu nerozumíš,“ povzdechla si. „Zeptala jsem se ho na to já. Sám by o tom vůbec nezačal. Proč si to nenecháš vysvětlit od něj? Takhle ubližuješ sobě i jemu. Vypadá to, že jeho jediná vina je vtip, který mu nevyšel. Rozbité manželství a zničená kariéra je cena dost vysoká.“

Dongwook se ani nepohnul.

„Předvedla jsi prvotřídní obhajobu. Nemá chybu, gratuluju. Zico v tobě našel vynikajícího advokáta.“

„Potřebuje někoho, kdo ho vyslechne. Jít za tebou by bylo předem ztracené.“

„Hansukova žena by ti mohla o skvělém Zicovi vyprávět.“

„Tak abys věděl, Zico svoji ženu pořád miluje. On se trápí, Dongwooku. Skoro celou večeři mluvil o svém manželství -“

„Večeře?“

„Navečeřeli jsme se, když jsem čekala na auto. Odmítl mě tam nechat samotnou. Jak jsme tak povídali, řekl mi o dítěti, o které přišli -“

„O dítěti?“ přerušil ji. „O jakém dítěti, prosím tě?“

„Sully v šestém měsíci potratila. Zico mi vyprávěl, že se tenkrát oba dva zhroutili.“

„A kdy se to stalo?“

„Nevím přesně. Asi přede dvěma roky… ale nejsem si jistá. A ještě něco ti chci říct. Obdivuju ho, že po tom všem pro tebe ještě pracuje. Teď se snaží přijít na kloub závalu v dole. Má prý nějaké informace.“

Naklonil se k ní. „Pěkně tě napálil. Asi od tebe bude něco chtít, Jaero. Ještě si na mě vzpomeneš. Ani by mě nepřekvapilo, kdyby se jen tak náhodou cestou zpátky zastavil… pochopitelně se podívat, jestli ti nic nechybí. Jakákoli záminka je dobrá.“

„S tebou se nedá mluvit. On přece přiznává, že udělal hroznou chybu, ale to si ani nezaslouží, aby si s ním promluvil? Podívej se… byl to přeci tvůj nejlepší přítel.“

„Byl, to je pravdu to správné slovo.“

Zoufale zavřela oči nad jeho tvrdohlavostí. Už mu chtěla odpovědět, když se ozvalo zaklepání na dveře.

Drsně se uchechtl. „Co jsem ti říkal? Můj nejlepší přítel nedojel ani k dolu. A proč by měl? Ví, že je tady vždy vítaný.“ Vztekle se prodral kolem Jaery a trhnutím otevřel dveře. „Co chceš, Zico?“

Ve dveřích stál správce. „To jsem já, pane Jung. Promiňte, že ruším, ale Diablovi otekla noha. Taky mu stoupá teplota, tak jsem myslel, že byste to měl vědět.“

Chtěl svoji chybu zamaskovat, ale všimla si, jak zčervenal.

„Promiňte, Juto. Za chvíli jsem u vás.“

Juta přikývnul, pozdravil Jaeru a odešel.

„Večer ještě neskončil,“ dodal kousavě, „a ani náš rozhovor není u konce.“

Naštvaně vyrazil ze dveří. Jaera se okamžitě rozhodla odjet do Sappora, dřív než se vrátí. Jak ho znala, nebude mít klid, dokud ji osobně neodvede do letadla a nezapne bezpečnostní pás.

Šla do ložnice sbalit pár věcí na příští týden, než si rozmyslí, co dál. Ten den už podruhé nastartovala auto a zamířila k městu. Byla turistická sezóna, ale doufala, že buď hotel Fourstay nebo Susukino budou mít volný pokoj.