Moje tajné přání

 

Yunho a Jaejoong
Hatachi

Ozvaly se první tóny svatební melodie … a pak náhle utichli.

Paní Kim se na svého syna povzbudivě usmála a vedla ho do kostela. Kráčeli důstojným krokem, zatímco pan Kim pospíchal na své místo za svými dcerami.

Hudba začala znovu hrát … a napětí rostlo.

Jaejoong nechal svoji maminku, aby ho vedla a sám pomalu očima klouzal po davu, který se shromáždil v kostele. Zahlédl Yunhovu sestru JiHye se svým manželem. Také zahlédl Changmina a Yoochuna s Junsuem, kteří seděli hned vedle nich.

Pak jeho pohled spočinul na Jungsuovi, který seděl v první řadě. Hned vedle něj seděla jeho Sora, když se jejich pohledy setkaly, tak se usmála a vesele mu zamávala. Jae se na ni také usmál. Poblíž stál Heechul se Siwonem, kterým do úplnosti a spokojenosti chyběl Hangeng, jenž byl pracovně mimo. Ten jen na něj, svou ohnivě rudou obarvenou hlavou, povzbudivě kývl.

Když před sebou zahlédl Yunha, který už stál na svém místě, všechny jeho pochyby se rozplynuly jako ranní mlha nad řekou. Při pohledu na jeho tvář se mu láskou sevřelo srdce s novou jistotou.

Yunho na něj čekal před oltářem v temně černém obleku, s malou bílou kytičkou v klopě, vypadal jako kouzelný princ z pohádky. Jaejoong zůstal stát jako uhranutý, až jej musela maminka něžně pobídnout ke kroku. Vzpamatoval se a rozešel se uličkou mezi lavicemi. S pohledem upřeným do Yunhových očí se s každým dalším krokem dostával blíž a blíž k oltáři přeplněného kostela.

V Yunhově temné, mužné kráse bylo něco nevšedního. Tvář měl čerstvě oholenou. Uhlově černé vlasy sčesané dozadu, zpevněné gelem. Nemohl z něj spustit oči. Pustil rámě své matky a bez dalšího váhání zaujal místo vedle Yunha. Být v jeho blízkosti bylo učiněné blaho.

Když mu Yunho nabízel ruku, pozoroval jeho tvář a v očích se mu odrážela láska. Jaejoong se chytil nabízené ruky a stoupl si ještě blíže k němu. Yunho se na něj koutkem oka letmo podíval. Jaejoong se na něho usmál a pak se oba soustředili na oddávajícího kněze, který stál u otevřené modlitební knihy.

Kněz si prstem upravil své kulaté brýle a spokojeně se na ně usmál. „Drazí milovaní, sešli jsme se dnes tady …“

 

Byli oddáni.

O několik hodin později na svatební hostině Yunho ještě stále nemohl uvěřit, že je to pravda a že skutečně je Jaejoong jeho manžel.

A pokud snad existovaly nějaké pochyby, Jaejoongův polibek na konci obřadu to jen dokázal.

Když kněz vyzval Yunha, aby políbil svého nastávajícího, tak sklonil hlavu, aby se letmo dotkl jeho rtů. Jenže Jaejoong se mu vrhnul do náruče, objal ho a začal ho vášnivě líbat.

Něco takového Yunho nečekal a nečekali to ani hosté. Několik lidí v kostele se začalo smát, ale Jae jim nevěnoval pozornost a dál Yunha vášnivě líbal, za což si vysloužil velmi hlasitý aplaus. Hlasité hvízdání za zadních řad přicházelo zcela jistě od Yoochuna. Ale dokonce i Yunho byl Jaeho vášní poněkud vyveden z míry.

S toužebným očekáváním dnešní noci se vydali do hotelu Grand InterContinetal, kde Jaejoongův otec pronajal jeden ze salónků na svatební oslavu. A ještě několik pokojů pronajal pro ně a pro své hosty.

Hudba hrála překrásné melodie. Nepřetržitě přicházely další a další blahopřání a svatební dary. Víno a alkohol tekly proudem a stoly se prohýbaly pod vybranými lahůdkami, kterým vévodil obrovský svatební dort.

Všechno bylo tak, jak má být …

 

Dlouhý den byl u konce.

Jaejoong seděl před zrcadlem a rozčesával si vlasy, dokud se neleskly jak černé diamanty. Jediné, co měl na sobě, byla jemná bílá košile, sahající do půli stehen. Cítil se velmi příjemně.

Již po několikáté se podíval na obrovskou postel, která stála uprostřed pokoje. Napil se vína a pokračoval v přesvědčování sebe samého, že by se měl uklidnit. Vždyť už spolu spali od samého začátku jejich vztahu a přeci dnes to bylo jiné.

Uslyšel cvaknutí zámku a podíval se ke dveřím, kde stál jeho manžel. Yunho se na něj usmál a i Jae se na něj usmál.

„Tady je můj poklad.“ Zapředl sametovým hlasem Yunho.

Jaejoong rozpaky celý zrudl. Takhle ho Yunho nikdy neoslovil.

„Jsi skutečně můj?“ Zašeptal a konečky prstů pohladil Jaeho po lesklých vlasech.

Jae zvedl hlavu a podíval se mu do očí. „Ty víš, že jsem.“

„Jsem ten nejšťastnější muž na světě.“ Sklonil se a políbil Jaeho na rty.

Jaeho rty se pod jeho zkroutily v láskyplném úsměvu.

„A jak se cítíš?“ Zeptal se Yunho.

„Dobře. Jsem šťastný.“

„To je skvělé.“ Zašeptal Yunho.

„A ty?“

„Šťastný. Moc šťastný.“ Vzal Jaeho za ruce a sevřel je ve svých dlaních.

„Zajímala by mě jedna věc.“ Zasmál se Jae.

„A to?“

Jaejoong vstal ze židle a objal Yunha kolem krku. „Teď, když jsi mě dostal, Jung Yunho, co se mnou budeš dělat?“

Yunho se hlasitě zasmál. Sklonil hlavu a hladově Jaeho políbil. Když se na chodbě ozval veselý hlahol, Jae sebou škubl. Yunho si uvědomil, jak je jeho manžel nervózní. Odtáhl se a podíval se na něj.

„Co se děje, Jae? Není důvod se bát. Pojď sem a sedni si.“ Dovedl ho k obrovskému marockému křeslu. Posadil se a vztáhl k němu ruku.

Jaejoong se na něj váhavě usmál, ale přesto jeho nabídku přijal a posadil se mu na klín. Upravil si záhyby delší košile a pak Yunha objal kolem krku.

„Co říkáš, není to takhle pohodlnější?“ Škádlil ho Yunho. Pak vzal do dlaní Jaeho bosé nohy a něžně je zasunul pod svá stehna, aby je udržel v teple.

Jae se vděčně usmál za jeho snahu zbavit ho napětí.

Yunho se na něj dlouze zadíval. „Připadáš mi nějaký jiný.“ Řekl náhle.

„Skutečně?“

„Ano. Máš takový … nevím, jak to říct … takový žár v očích. Vidím ho pokaždé, když se na tebe podívám. A ten polibek, co jsi mi dal při obřadu … no páni.“

„Líbil se ti?“ Ušklíbl se Jae.

„Zlato … měl jsem co dělat, abych tě hned neohnul na místě.“ Ušklíbl se na oplátku Yunho. „Takže, přiznej se. Co je důvodem toho tvého ďábelského kukuče?“

„Ty …“ Šťastně se usmál a něžně políbil Yunha na tvář.

„Joongie?“

„Ano Yunho?“

„Budu ti dobrým manželem.“

„O tom jsem nikdy nepochyboval.“ Mimovolně si pohrával s knoflíkem Yunhovy košile. S úsměvem se naklonil blíže a znovu Yunha políbil.

„Yunho?“

„Ano Joongie?“

„Myslím, že tohle dnes večer nebudeš potřebovat, co říkáš?“ V Yunhových očích zahlédl záblesk touhy.

„Máš pravdu.“ Rychle přikývl a dychtivě si svlékl košili.

„Hm, takhle je to mnohem lepší.“ Zavrtěl se Yunhovi na klíně. Hlavu si položil na jeho nahé rameno a prsty klouzal po svalech jeho mužné hrudi.

Yunho se tiše zasmál, rukama Jaeho objal v pase a dychtivě ho políbil.
Jaejoong se mu ochotně podvolil a opětoval jeho polibek.
Tlukot jejich srdcí se spojil v jednom rytmu, a když Jae konečky prstů něžně bloumal po snědé kůži svalnaté hrudi a plochého břicha svého manžela, oběma se jim zrychlil dech.

Yunho mezitím nenápadně chytil lem jeho košile a pomalu ji Jaemu stáhl z ramen. Své horké rty přitiskl na odhalenou kůži a začal ji laskat svými rty.
Jae tiše vydechl a omámeně přivřel oči.
Yunho se však nespokojil jen s polibky a tak přes látku košile začal něžně přejíždět dlaněmi po Jaeho hrudi.

Jaejoong zaklonil hlavu a dovolil mu, aby bříšky palců dráždil citlivé bradavky, dokud neztvrdly touhou jako dva diamanty.
Pak jej Yunho uchopil v pase, kousek si jej nadzvedl a posadil si ho obkročmo na svůj klín. Tím se jeho dmoucí bradavky dostaly přímo před jeho hladová ústa. Okamžitě je znovu začal laskat.

Jaejoong měl na sobě stále košili, které se chtěl horečně zbavit, ale Yunhovo laskání mu způsobovalo takovou rozkoš, že nechtěl přijít ani o vteřinku slastného pocitu a odtáhnout se, aby ji ze sebe mohl shodit.
Yunho jej však líbal a dráždil i přes tu tenkou látku a nechával tak jeho pokožku rozpálenou a rozechvělou spalující touhou.

S prsty zabořenými do záplavy černých vlasů se k němu Jaejoong přitiskl a začal se svým rozkrokem třít o jeho touhou ztopořené mužství, dosud uvězněné v kalhotech. Jeho manžel jej přiváděl k šílenství. Celé jeho tělo hořelo touhou a volalo po naplnění.

Když jej Yunho uchopil v pase a ještě více si jej na sebe natiskl, už to nemohl vydržet. Toužil po něm od první chvíle, co ho uviděl. A se sladkou vzpomínkou na vše, co s ním jeho manžel po nocích prováděl, mu vyschlo v krku.

„Yu … potřebuju …“ Vydechl přiškrceně. „…potřebuju trochu vína.“

S omámeným pohledem vstal, na roztřesených nohou došel ke stolku, kde stála karafa s rudým vínem a jeho nedopitá sklenička.
Yunho jej sledoval lačným pohledem, jak si nalévá rudou tekutinu.
Než Jae dopil a odložil skleničku stranou, cítil na sobě jeho pohled. Otočil se přes rameno a na jeho tváři uviděl téměř bolestný výraz.

Zarazil se a otočil se k němu. „Co se stalo?“

„Věděl jsi, že ta tvoje košile nic nezakreje?“

„Opravdu?“ Podíval se dolů, kde na něj mezi cípy košile vykukovala rudá hlavička jeho vzrušeného mužství a mírně zrudnul. „Hm… tak to jí už nebudu potřebovat.“ Svůdně se na Yunha usmál, rozepnul poslední dva knoflíčky uprostřed, co drželi košili ještě zapnutou a spustil ji z ramen dolů.

Když košile dopadla na zem k nohám, prsty si pročísl vlasy a nechal je volně spadnout na nahá ramena, dolehlo k němu souhlasné zamručení. Chvíli tak stál a nechal Yunha, aby se pohledem pásl na jeho nahém těle.
Pak se otočil a znovu se chopil číše vína. V odrazu zrcadla viděl jeho dychtivý pohled, jak lačně hltá jeho tělo. Otočil se a viděl, že ho stále pozoruje. Dopil poslední doušek vína a pak, místo toho, aby se vrátil k němu, se pomalým krokem vydal k posteli.
Yunho zaklonil hlavu, opřel si ji o opěradlo a s přivřenýma očima ho upřeně sledoval.

Jaejoong odhodil přikrývku a sedl si na postel. „Hmm …“ Pak si lehl na měkkou matraci, hlavu si podložil polštáři a upřeně se mu zadíval do očí. „Pojď za mnou, manželi můj.“

Yunho vstal a poslušně udělal, co Jae řekl.
Jaejoong si lehl na bok, opřel se o předloktí a pozoroval ho.
Výraz na Yunhově tváři patřil muži, který právě dostal to, co chtěl a který věděl, že v následujících chvílích si bude vychutnávat svou odměnu.

S pohledem upřeným do jeho očí došel Yunho až k posteli a pomalu si lehl vedle něj.
Jaejoong se zachvěl a toužebně očekával jeho polibky. Zaklonil hlavu a nabídl mu své rty.
Yunho se k němu přitiskl a zmocnil se jeho rtů tak prudce, jakoby už nemohl déle čekat. Hladově hltal jeho dech, jeho touhu, jeho duši. Jednou rukou mu podepíral hlavu a druhou si svlékal kalhoty.

Jaejoong byl zcela omámený touhou. Slastně přijímal Yunhovi polibky a vracel mu je se stejnou intenzitou, jaké se mu dostávalo. Horečně mu pomáhal zbavit se kalhot, neschopný překonat burcující touhu, která mu pulzovala celým jeho tělem. Jejich rty byly spojeny stejně, jako brzy budou spojená i jejich těla.

Yunho rukou vklouzl mezi jejich přitisknutá těla. Laskal Jaeho vzrušenou chloubu, dokud na prstech neucítil první kapičky touhy, jak Jae vyvrcholil. Pomalu s rukou zajel níž, kde začal roztírat sperma, které měl stále na ruce. Prsty se dobýval do těla ještě zmítaného orgasmem.

„Už to nevydržím…“ Vydechl Yunho.

Místo odpovědi ho Jae objal kolem krku a k sobě toužebně přitiskl.
Yunho do něj opatrně pronikl. Něžně ho líbal na rty, a i když toužil hned tvrdě přirazit, nechával Jaemu čas, aby se přizpůsobil.

Byla to bolest. Byla to rozkoš. Obojí bylo opojné jako silné víno. I proto chtěl Jaejoong víc. Bolest odezněla a místo ní ho znovu zaplavila hladová touha, která volala po ukojení.

Yunho se začal pomalu pohybovat a dráždil ho slastným třením jejich těl. Jaejoong ho štíhlými stehny objal kolem boků a ochotně vycházel vstříc.

„Ach … Yunie…“

Yunho Jaejoonga pevně chytil za zadeček a vášnivě ho tiskl na svůj tvrdý úd. Jae se pod ním svíjel slastí, což ho přivádělo na pokraj šílenství. Místností se neslo hlasité sténání plné uvolněné rozkoše a touhy.

Jejich společné vyvrcholení je vyneslo do závratných výšin. Yunhovo ochraptělé zasténání, když do něj naposledy mocně přirazil a zaplnil ho svým horkým přívalem, Jaeho vyneslo až nahoru do nebes, kde neexistovalo nic než jen oni dva a jejich vášnivá láska.