neděle 17. července 2022

4. kapitola


 

Přeju příjemné čtení...
Hatachi


Bezvládně ležel na posteli, nohy jej bolely od zápasu s nepohodlnými pouty. Byl tak rozrušený, že se stěží dokázal pohnout. Nechtěl se hýbat. Chtěl se jen měkkými matracemi propadnout až do bezvědomí.

Podrážděně se vzepřel proti poutům. Byla to ohavná hra na jeho odhalování a ponižování. A přece … ten pohled v Minseokových očích, když ho konečně spatřil nahého … chtěl ho, v jeho očích plála čirá touha.

Jeho nahota vzrušila Minseokův spící penis až k bodu vybuchnutí. Jeho penis byl velký, silný a tvrdý jako kámen a on se ho chtěl zmocnit, i když to Minseok neudělal. Zvedl se na loktech, aby se na sebe podíval, zkusil se vidět tak, jak ho viděl on. Dlouhé nohy, hladká stehna, bez jediného chloupku mezi nimi. Ploché bříško, vystouplá žebra a stále naběhlé bradavky.

Znovu si lehl, přikryl svá prsa rukama a palcem jednu bradavku stiskl. Tělem mu projela bodavá bolest, kterou mu způsobily jeho roztažené nohy, jeho nahota i dotyk.
Jediné východisko spočívalo v tom, že Minseoka svede a bude s ním bojovat. Navždy nebo až do konce. Podle toho, co přijde dřív.

Za chvíli přišel Liu a Jiao s podnosem.

„Pán řekl, že se máte najíst.“ Promluvila na něj Jiao.

„Nemůžu si sednout.“

„Pán mi řekl, že mám ta pouta vylepšit.“ Ukázal mu Liu dva pruhy černého saténu. „Tak … uvolním vám jednu nohu a vy něco sníte.“

Na okamžik Luhana zachvátila panika, že to Minseok myslel vážně a byl ochotný podstoupit tyto průtahy, aby ho donutil dobrovolně roztahovat nohy.
Stěží dokázal jíst, neměl představu, co to má Jiao na tácu. Sledoval, jak mu Liu odvazuje jednu nohu a pak, zatím co uždiboval jídlo, mu Liu zručně omotal druhý kotník jemnými saténovými pouty a následně uvolnil utržený rukáv košile.

„Až dojíte, pane.“

Liu však ještě neskončil. Spolu s Jiao zvedli potrhaný přehoz, svlékli z postele prostěradlo, z polštářů povlaky. Strhli i závěsy, zatím co Luhan hltal, co se do něj vešlo.

„Nemůžete se vzpírat našemu pánovi.“ Pronesl laskavě Liu a na jeho pokyn, Jiao sklidila podnos. „Tak … uvážu vám ještě druhou nohu a vy počkáte na pánův příchod.“

„Asi nemám na vybranou, že?“ Zamumlal Luhan.

„Jste krásný a pán se s vámi přijde pomilovat.“ Odvětila polohlasně Jiao. Zručně sbalila lůžkoviny a odnesla všechny z pokoje. Hned za ní se s tácem vytratil i Liu.

Dveře se za nimi zavřely.

Bradavky mu ztvrdly v očekávání toho, co přijde. Strach jej dohnal, sevřel mu hrdlo a rozechvěl tělo. Sevřel okraje matrace a křečovitě se jich držel. Nemělo smysl bojovat s pouty nebo s Minseokem.

Čekal a cítil každý kousek své nahé kůže spočívající na matraci. Čekal a jeho roztažené nohy už přivykly tlaku, který na ně působil. Čekal a snažil se nemyslet na Sehuna a zradu jeho lásky, kterou toto podrobení Minseokovi představovalo.

Minseok chtěl, aby si kvůli němu zvykl na pocit roztahování nohou, a jak tam tak ležel, začal si silně uvědomovat svůdnost svého těla, které ho tak uchvátilo.
Cítil také, jak se jeho naběhlé zašpičatělé bradavky ještě více napjaly a ztvrdly.
Přistihl se, že roztahuje nohy ještě více, jako by se jeho tělo vzpínalo proti milenci.

„Chtěl bych, aby sis mě vzal …“ Zašeptal zmučeně.

„Kdepak koloušku. Teď si tě ještě nevezmu. Stále se máš hodně co učit a také máš vzpomínky, které nadobro zničím.“ Odpověděl mu na tichou prosbu Minseok.

Luhan sebou škubl a zvedl se na loktech. Minseok stál u malého čalouněného křesla, oblečený pouze do kalhot a pozoroval, jak se kroutí a touží po jiném.
I on byl mužný, měl rozložitá ramena a širokou hruď. Od pupíku se mu táhl proužek chloupků, ztrácející se za lemem kalhot. Pod ním se tyčilo jeho naběhlé mužství, tvrdé a silné jako kmen stromu.

Když se posadil do malého křesla, Luhan si nervózně olízl rty. „Co to děláš?“

„Obdivuju mnohé půvaby svého nahého manžela.“ Pronesl Minseok předstíraně klidným hlasem. „Doufám, že saténová pouta jsou pohodlnější. Na černé barvě kontrastující s nahou světlou pokožkou je něco … něco … velice vzrušujícího.“

„Jsi vzrušený, Minseoku?“

„Neuvěřitelně …“

„Neviděl jsi už dost?“ Olízl si znovu rty.

„Ani zdaleka ne, koloušku. Tvé nahé tělo mě fascinuje. Chci se jím kochat, poznat všechny jeho detaily …“

„A kdy uvidím já tvoje tělo? “ Otázal se záměrně ostýchavě. No nezabralo to.

„Až budu připraven ti ho ukázat.“

„Už jsi připravený, Minseoku. I já to vidím.“

„To, jak jsem tvrdý, nemá co dělat s přípravou na okamžik, kdy budeš připravený ty. Pouhý pohled na tebe prozatím mou touhu po tobě uspokojuje.“

„Tomu nevěřím.“ Nemohl tomu uvěřit. Ne, když tam tak seděl a jeho penis se mu pod oblečením tyčilo ke stropu jako stožár.

„Na tom nesejde. Já rozhodnu, kdy jsi připravený. Ponaučení, který ti dávám, mou touhu zanořit se do tebe jen stupňují.“

„Co chceš tedy dělat?“ Zašeptal Luhan.

Minseok vstal z křesla, přešel k posteli a Luhan tak měl možnost vidět, jak jeho ztvrdlý úd ční pod tenkou látkou kalhot vzhůru. „Hodlám ti přivázat zápěstí ke sloupkům postele, koloušku. Aby ses stejně jako roztahovat nohy naučil i to, že když ti řeknu, abys vypnul hruď, budeš na to pamatovat.“

„To jsi mi tentokrát neřekl.“

„To je dnešní ponaučení.“ Vzal Luhana za ruku, přivázal ho ke sloupku pruhem černého saténu, totéž udělal i s druhou rukou a pak poodstoupil, aby se na něj podíval. „Tak je to lepší. Když máš ruce nad hlavou, je tvoje hruď zvednutá směrem ke mně a tvoje bradavky se dožadují mé pozornosti. Ale dnes večer ne, chci se jen dívat na ty úžasné bradavky a příště mi je možná nabídneš sám se své vlastní vůle.“

„Nikdy ti nenabídnu nic!“ Vyprskl a vzepřel se rukama proti poutům. „Jsi blázen.“

Minseok stál přímo vedle něj a Luhan viděl, že jeho úd je nyní ještě tvrdší a delší než předtím. „Zítra, můj drahý manželi, zítra tě vyzkouším, abych věděl, co ses z dnešních lekcí naučil.“

„Vím, co chceš.“ Zašeptal Luhan.

„Ani náhodou, koloušku. Ještě ne.“

„Vezmi si mě.“

„Ne!“ Zavrčel Minseok.

„Chceš to, co mám mezi nohama.“

„Ach Luhanie, máš se ještě hodně co učit. Tady je ponaučení: ´Chci to, co si přeju, aby bylo mé.´ A zítra zajistím, aby se všichni dozvěděli, že jsi můj.“

„Ale když si mě vezmeš …“

„Tak ještě stále nebudeš můj, můj nahý muži, který se stále dožaduješ penisu jiného muže. Však uvidíš, naučím tě toho ještě hodně. A co chce moje tělo nebo můj penis, na tom nezáleží. Záleží jen na tom, abych si tě podmanil.“

Luhan cítil, jak jeho tělem projelo zachvění. Bradavky mu ztuhly. Jakmile pochopil, mezi nohama mu začal tvrdnout penis. Celé to bylo o Sehunovi, o kterém Minseok věděl. Náhle se cítil slabý. „Minseoku …“

„Tvé bradavky mě fascinují, Luhane. Vidíš, že když máš vypnutou hruď, jsou ještě svůdnější. Tak špičaté bradavky jsem ještě neviděl. Žadoní o to, aby je někdo polaskal nebo sál.“

„Udělej to.“ Vydechl Luhan a pozoroval, jaký účinek měla tato dvě slova na jeho ztopořený úd. Ztvrdl a prodloužil se.

Minseok se ovládal jen se značným úsilím. „Ale to nechceš, můj nahý koloušku. Nejsem ten, koho chceš. Ještě ne.“

„K čertu s tebou.“ Škubal sebou, zuřil, zmítal se, sténal. „K čertu s tebou, Minseoku!“

Minseok odešel, protože cítil, že se jeho železné sebeovládání začíná rozpadat. Nepotřeboval se Luhana dotýkat. Nepotřeboval s ním šukat. Potřeboval se pouze dostat se z té místnosti dříve, než Luhan pochopí, jakou mocí vládne.

„Ještě ne …“ Ozval se jeho hlas, když se dostal na chodbu a klapnutí dveří za ním zaznělo jako vykřičník za jeho kapitulací. „Ještě ne …“ Zasténal a zalapal po dechu, když se poddal své potřebě po vyvrcholení a vystříkl si své horké šťávy na nohy. „Ještě ne …“ Klesl vyčerpaně na kolena.

 ***

Někdy během noci ho někdo odvázal, ani si ten okamžik neuvědomil, jen to, že sevření povolilo a on se konečně mohl převalit na břicho.
Konečně, přesto cítil, jako by měl saténová pouta stále omotaná kolem zápěstí. V jeho snech si jich Sehun nevšímal. V jeho snech ho objímal, rozmazloval, chránil …

Někdy ráno si začal uvědomovat, že v místnosti někdo je. Ne v posteli vedle něj, ale v nohách postele a pozoruje ho. Neustále ho sleduje.
Malátně se pohnul. Věděl, kdo ho pozoruje. Jistě uvažuje, na koho on asi myslí, když se protahuje.

„Roztáhni nohy.“

Převalil se na záda a dal své dlouhé štíhlé nohy od sebe, aby mu ukázal, že tohle ponaučení pro něj nic nebylo, že se na tom neměl co učit. Kdy se však během noci naplněné sny o Sehunovi rozhodl pro tento postup, nevěděl. Náhle to bylo tak snadné. Tak snadné.

„Posaď se.“

Pomalu se zvedl, sklouzl k nohám postele, aby mohl mít stále roztažené nohy, zatímco si prsty dráždil bradavky a celou dobu sledoval nabývající úd mezi nohama svého manžela.

„Velmi dobře, koloušku. Je na čase, abych tě prohlásil za svého nahého manžela.“

Luhan zatajil dech. Konečně si ho vezme a pak jej nechá jeho vlastním plánům.

Minseok vstal a šel k němu, jeho ztopořený penis se nacházel právě v úrovni Luhanových očí. V napřažené ruce držel něco, co vypadalo jako obojek, ze kterého vedly dva velice dlouhé řemínky.

„Co to je?“

„To je první věc, kterou ti dovolím mít na sobě. Nohy prostrčíš řemínky, takže ti povedou po vnitřní straně stehen. Budeš ten obojek s řemeny nosit vždy, ať oblečený nebo nahý, aby ti připomínal, kdo tě vlastní a kdo se tě v pravý čas zmocní. Nasaď si ho.“

Luhan po něm střelil vzdorným pohledem, ale pomalu prostrčil nohy řemínky. Postavil se a přitáhl si je po vnitřní straně stehen až nahoru, čímž se zvýraznil jeho penis a varlata.

„Tak …“ Stěží ze sebe to slovo dostal. Pohled na to, jak kožené řemínky obepínají Luhanův vzrušený penis a zvýrazňují jeho bradavky, mu do slabin vyslal vlny chtíče. „Nasaď si obojek na krk.“

Byl to široký poddajný kožený obojek se zavíráním na háček, zdobený zlatými cvočky. Zapnul si ho na krku a Minseok mu pokynul, aby od něj poodešel a on si ho tak mohl prohlédnout.
Bylo to dokonalé, tenké kožené řemínky se napínaly na jeho bledé kůži, nápadně zvýrazňovaly jeho pohlaví a bradavky a končily symbolem toho, že ho vlastní … otrockým obojkem.

„Liu!“

Liu tiše vklouzl do pokoje.

„Zamkni ho.“

Liu přistoupil zezadu k Luhanovi a o okamžik později zaslechl tiché cvaknutí zámku. Slyšel i Minseokovo zasténání a viděl, jak se jeho tělo chvěje, ale pak své tělo i s penisem ovládl. Sáhl dozadu a dotkl se drobného zámečku. Klíč od něj Liu předal Minseokovi a pak zase v tichosti odešel.

Pohled na Luhana s obojkem a řemínky ho nesnesitelně vzrušil.
Luhan viděl, že svůj umíněný penis tak úplně neovládá. Napínal se, prodlužoval a mohutněl, téměř, jako by Luhana sváděl.

Obzvláště se mu líbilo, jak řemínky křižují Luhanův zadeček, pak svůdně mizí mezi jeho půlkami a následně se znovu objevují, aby těsně obepnuly penis u kořene.
Jeho penisu se to líbilo také, že se nedokázal ovládnout natolik, aby zadržel výstřik, který mu zašpinil kalhoty.

„Na obojku je moje pečeť, tak budou všichni vědět, že jsi mým majetkem.“

„Tak mě konečně ohni. Stejně si všichni myslí, že už jsi to udělal.“

„To ano, ale jen já a ty víme, že jsem se musel hrdinsky ovládat, abych do tebe nezasunul, dokud se nenaučíš všechny lekce.“

„Už jsem se je naučil.“ Namítl. „Nosím tvůj otrocký obojek. Jsem připravený na to, aby ses mě zmocnil.“

„Ne, já se nemůžu dočkat, až si tě vezmu, ale ty ještě zdaleka nejsi připravený. Pojď …“ Vstal z křesla a jeho ztopořený úd se tyčil kupředu. „Dneska půjdeme na snídani dolů.“

„Já …“

„Nahý. Tak, jak jsi.“

„Služebnictvo …“ Zamumlal Luhan chabě.

„Nahý!“ Opakoval Minseok tvrdě a přidržel dveře otevřené.

„Jestli mě někdo uvidí …“

„Bude prostě muset svou touhu po tobě ovládnout.“

„Jak by mohli, když to nedokážeš ty?“

Pohlédl na své chvějící se mužství. „Poblouznění. To přejde.“

 

Ale nepřešlo. Po celou dobu snídaně to neustalo, vyschlo mu v ústech pokaždé, když se podíval na Minseokovu erekci, představoval si, jak je široký a mohutný.
Pak jeho bradavky začaly reagovat na manželův vášnivý pohled, nemohl od nich odtrhnout oči a ony stále tvrdly a tvrdly a jeho tělo bylo jen z pouhého Minseokova žhavého pohledu stále vláčnější a vláčnější.

A on to věděl. Posadil si ho proti sobě, nohy musel mít při jídle roztažené a to všechno, jeho nahota a pocit, že je uvězněný a zkrocený, kožené řemínky na jeho kůži, Minseokova touha a divoký lesk v jeho očích, způsobovalo, že se vrtěl a cítil, jak mu první kapičky tečou po vzrušeném penisu.

Přesně to, co nechtěl. Nechtěl podlehnout snaze o ovládnutí. Nechtěl od něj nic kromě okamžiku, kdy by do něj vnikl. Ale jak toho mohl dosáhnout, když ani všechna vyzývavost, kterou na něm viděl, nestačila k tomu, aby do něj zasunul.

Zřejmě nebyl dost svůdný na to, aby Minseoka svedl. Ale jeho chvějící se tělo však svědčilo o něčem jiném a od chvíle, kdy vstoupil do ložnice, se neustále nacházel ve stavu silného vzrušení.
Téměř nahlas zasténal. Sehun by ho nikdy nenutil k takovým věcem jako Minseok. Sehun by se s ním mazlil, líbal ho a čekal na okamžik, kdy by se spolu konečně milovali. Nikdy by ho takhle neponižoval. Cítil, jak mu Minseok zacloumal rukou a postavil jej na nohy.

„Tak … koloušek sní o zajíčcích, přestože má k dispozici hřebce“ Pronesl Minseok zlomyslně. „Ach můj drahý muži, s největším potěšením ti toho zmetka vymažu z paměti.

„To je mi jedno …“ Vyprskl Luhan. „To je mi jedno. Je to Sehun a on by nikdy …“

„A já ano? Mohl bych? Tohle je poprvé, kdy jsem se tě dotkl ve zlosti, Luhane a pocítíš její plnou sílu. Nikdy už na něj nesmíš ani pomyslet. Nikdy … jinak ho sem přivedu a nechám ho, aby se podíval, jak se přede mnou plazíš nahý. Protože ty se budeš plazit a žadonit o můj penis.“ Zuřil Minseok, zmocnil se ho čirý vztek, který svou silou naháněl hrůzu. „Liu! Fai! Vezměte ho nahoru a připravte ho!“

Oba sluhové ho okamžitě obestoupili, každý jej vzal za jednu ruku a popoháněli jeho vzpouzející se tělo po schodech nahoru.

Pozoroval Luhanův nahý kroutící se zadeček v erotických řemíncích a ani se nesnažil ovládnout své škubavé vyvrcholení. Věděl, že mučivá touha se zase co nevidět objeví. Jeho úd se opět prodlouží a zmohutní, ztuhne při pomyšlení, že nahý Luhan na něj čeká ve svém pokoji přivázaný a vzpurný, silně si uvědomující jeho naběhlý pulzující penis.

Poklekl vedle židle, na které se mu Luhan předváděl během snídaně. Jeho vůně, která se nesla z nepatrné skvrnky způsobené jeho vlhkostí, prostoupila jeho smysly. Mužství se mu opět ztopořilo a celé tělo napjalo. Svlékl se, několikrát přejel penisem po potřísněném saténu, třel jím skvrnu od Luhanova penisu a během chvilky ji mísil se svým spermatem.

*** 

Pomalu stoupal po schodech, vychutnával si parné ráno i vzrůstající žár mezi nohama. Ještě nikdy netoužil po mužském těle víc. Nemohl se nabažit představy, jak tam Luhan leží, s obojkem a v řemíncích, nohy doširoka roztažené a zvoucí jeho. Jen a pouze jeho.

Liu stál přede dveřmi na stráži. „Vše je připraveno.“

Otevřel dveře.

Luhan na něj zle pohlédl z postele, kde ležel. „Ty hajzle!“

Ležel na břiše, zadeček lehce vystrčený. Za ruce byl připoutaný k posteli, ale nohy měl volné. Nebylo to tak nepříjemné, obzvláště když měl skvělý výhled na manželovo ploché břicho a porost chloupků, který se mu táhl od pupíku dolů až k trčícímu penisu.

Čněl jen malý kousek od jeho úst a to schválně. Přemítal, co by se stalo, kdyby ho vzal do úst a vysál jej do poslední kapky.
Náhle odvrátil hlavu. Nemohl se nechat svést tou délkou a mohutností.

Cítil, jak mu něco přejíždí po penisu. „Co to děláš?“

„Jen ti dávám to, co chceš. Něco, co vyplní tvoji prázdnotu.“

Posadil se vedle jeho kroutícího se zadečku, opřel se o lokty a začal ho dráždit na odhalené hlavičce. Luhan uhýbal před jeho nenechavými prsty a on jej však následoval. Laskal ho, dráždil tak dlouho, až se objevil první výstřik.
Mokrými prsty polaskal zvrásnělý vstup a pak zasunul tři dlouhé prsty hluboko a tvrdě do Luhana.

Když něco vniklo do jeho nejintimnějšího místa, vykřikl. Nebyl to však Minseokův penis.

„Ty jsi … ty zmetku …“ Zasténal a kopal nohama do matrace.

„A co jsi ty, můj nahý muži, když je tvé srdce plné touhy po jiném muži? To, co máš teď, je ze mě vše, co můžeš mít, dokud nevytěsníš jeho památku ze svého srdce.“ Lehce zakroutil rukou a Luhanovo tělo se otřáslo vzrušením.

„Jdi pryč.“ Zasyčel a zazmítal se ve snaze potlačit ten pocit, který v něm jeho prsty vyvolávaly. „Jsi hrozný.“

„Jsem muž, jehož manžel dychtí po penisu jiného muže …“ Pronesl ledově. „… a proto může mít pouze tohle ...“ Vsunul do něj své prsty silněji a když zatlačil na malý uzlíček nervů, zalapal Luhan po dechu. „… a tohle …“ Nemilosrdně zakroutil prsty a pocit toho, jak ho roztahuje, Luhana šokoval natolik, že ztichl.

Luhan se nemohl pohnout. Cítil se tím, že má v sobě jeho prsty, zcela ochromen. Bylo to nepopsatelné a neuvěřitelné.

Ani Minseok se nehýbal, nemluvil. Jen každých několik minut prsty zahýbal, aby mu dal na vědomí, že ho tam ovládá až k místu, kde tlačí na prostatu a že v něm ty pocity může vyvolat, kdykoliv po tom zatouží.

Cítil každý jeho pohyb. Ať už to Luhan věděl nebo ne, jemně, téměř nepostřehnutelně na něj tlačil. Dožadoval se hlubšího proniknutí a silnějších vjemů, navzdory skutečnosti, že on dále postoupit nechtěl.

Nevěděl, jak dlouho to ještě vydrží, takhle ho držet, obklopený teplem jeho nitra. Řemínky okolo jeho opět vzrušené chlouby ho téměř svedly.

„Tady je další ponaučení, koloušku …“ Zašeptal. „Pouze penis jednoho muže se tě může zmocnit. Co chceš víc? Vzpomínky? Náhražku? Nebo svého pána?“ Zakroutil prsty. „Uvažuj nad tím, Luhane  a také nad tím, jaké by to bylo být naplněný a uspokojený jako můj manžel.“

Když z něj Minseok pomalu vytahoval prsty, jeho tělo se prohnulo. Takový pocit prázdnoty nečekal. Otočil hlavu. Minseokův naběhlý úd mu řekl jasněji než slova, jaká rozkoš ho čeká, až se mu konečně ochotně a dychtivě podvolí.
To okouzlení jeho stále trčícím penisem i odmítnutí mu podlehnout se mu zračilo v očích a Minseok si to v nich jasně přečetl.

 

Už to nedokázal snášet. Opřel se o dveře, přerývavě dýchal, potil se napětím a snahou ovládnout svůj chtíč. Cítil se, jako by vybuchl a semenem zkropil celý jeho nahý zadeček.

V tom okamžiku se nestaral o ponaučení, lásku, ani Oh Sehuna. Toužil po jediném … po horkém, tělem otřásajícím výstřiku, nejlépe do jeho vlhké, těsné a zrádné štěrbinky.

Ale pak si představil jeho bradavky, tvrdé a zašpičatělé a uvažoval, jestli je někdy Sehun viděl, dotýkal se jich … a dál už své myšlenky dojít nenechal...


Žádné komentáře:

Okomentovat

13. kapitola

  Přeju příjemné čtení... Hatachi