7. kapitola

 

Přeju příjemné čtení...
Hatachi

Konečně si Luhana vzal, když hodiny odbily poledne. Dovedl ho k silnému orgasmu, po kterém oba lapali po dechu, a pak ho nechal, aby si odpočinul.

Potřeboval přestávku. Potřeboval na pět minut nebo na půl hodiny pryč od Luhana. Pryč od toho nahého svůdného těla. Pryč od své naléhavé erekce a šílené potřeby zmocňovat se ho stále znovu a znovu.

Jen na chvilku zmizet někam, kde by si mohl odpočinout. Nemyslet na Luhana a projít si nějaké listiny, které vyžadovaly jeho pozornost.

Cítil ze sebe jeho vůni a nemohl se soustředit. Pronikal do všeho. Do jeho hlavy, do jeho mysli i obchodu. Přesto však spěšně vyšel po schodech, vpadl do svého pokoje a našel tam Luhana opřeného o čelo postele, jak si stahuje zlaté smyčky z tvrdých bradavek.

Málem vyvrcholil na místě. Jeho penis byl tuhý jako trubka a připravený k výstřiku. Svlékl se, vlezl si do postele a na kolenou si ho k sobě přitáhl.

Mlčky Luhanovi zvedl nohy, aby se jimi opíral o jeho hruď. Ani ho nepohladil a tvrdě do něj vnikl, tak hluboko, jak jen mohl. Chtěl pouze do něj vrazit svůj úd. Jednou … Dvakrát … Třikrát …
Cítil, jak v něm mohutní a ani všechna vůle na světě by ho nedokázala zastavit. Chrlil do něj své semeno jako gejzír. Záměrně, rozhodně a živelně.

Nestačilo mu to. Zhroutil se na Luahana a pochopil, že mu nestačilo jen se ho zmocnit. Byla tu další věc, kterou musel vědět.

 ***

Později odpoledne si zavolal Liua a dal mu ten odporný dopis od Sehuna.

„Dáš to mému manželovi.“

„Ach, pane …“ Zamumlal Liu.

„Dej mu to. Povíš mi, co dělal a co říkal. Jestli odejde z domu, nezastavuj ho. Ale říkám ti, že bys mi raději měl říct, kam jde …“

 ***

Luhan si připadal celý pohmožděný. Minseok uměl být hrubý a bezcitný. To poslední milování bylo brutální a sobecké.

Opatrně vstal z postele a nervózně přecházel po pokoji. Okna byla otevřená, aby jimi pronikl i ten nejslabší větřík.

Na skákání z okna už neměl ani pomyšlení. Na útěk neměl naději. Jeho způsob života byl stanoven. Stal se Minsokovým manželem, jeho děvkou a bude muset zaplatit za všechny dluhy, každou hodinu po celý zbytek života. Nicméně nebylo to nepříjemné, až na to poslední milování.

A i to bylo plné vlastního silného vzrušení. Tentokrát se neovládal Minseok. A stále ho vzrušoval pohled na zlatý dárek kývající se mu na bradavkách. I on cítil po těle mrazivé vzrušení, když ho měl na sobě. Na kontrastu tenoučkého zlata obklopujícího jednu z nejsmyslnějších částí jeho těla bylo něco velice erotického.

Nemuselo by jít o lásku nebo zalíbení. Jen o sex a to, jak dovedně by svého manžela dokázal vydráždit k šílené touze po jeho těle. A možná by to nebyl tak nepříjemný způsob života. Měl k tomu všechny nástroje a znal několik triků.

Přešel k postroji a pohladil ho. Tady měl nástroj dělaný k tomu, aby člověka přivedl na pokraj sebeovládání. Postroj a ty zlaté smyčky. A nejspíš mnoho dalších malých triků, které znal nebo zaslechl.

Nyní to půjde stále snadněji a snadněji, až se ho Minseok nasytí a nechá ho být. Ale do té doby …

Pokojem se ozvalo tiché zaklepání na dveře.

„Pane …“ Ozval se tichý Liův hlas. „Pane Luhane …“ Vešel dovnitř s podnosem plným jídla. „Musíte jíst, abyste si udržel sílu.“

Luhan si vylezl na postel. „Mám hlad jako vlk.“

Liu položil tác na postel. „Přinesl jsem vám vejce se slaninou a čerstvé pečivo. Sušenky s jahodami. Kávu a ještě něco jiného.“

Luhan ji uviděl ihned. Obálku zastrčenou pod jedním talířkem tak, že byl vidět pouze růžek a viděl ho pouze on.

„Přišel jeden mladý pán, dal to Shui, že je to pro vás a ona to dala mě. Neodvažuju se to říct panu Minseokovi. Nevím, co mám dělat. Jestli to pan Minseok zjistí, budou z toho velké potíže.“

Luhan namáhavě polkl. „Nezjistí …“

„Nic jsem neviděl.“ Zašeptal Liu. „Jestli přišlo něco pro pana Luhana, já jsem mu to nedal.“

„Ne, nedal.“ Souhlasil Luhan.

Liu kývl, rozuměli si. „Teď jezte. Za chvíli přijde váš manžel a bude s vámi zase chtít být.“

„Dobře.“ Podařilo se mu vykouzlit unavený úsměv. Čekal, dokud za sebou Liu nezavřel dveře, a pak vytáhl obálku zpod talíře.

Roztrhl ji. Chvějícími se prsty rozložil list papíru.

Četl:

„Můj nejdražší, můj miláčku …“

Srdce se mu málem zastavilo. Když četl jeho naléhavá slova, tvář mu zrudla. Nebylo již cesty zpět, nebyla žádná naděje. Zuřivě vzkaz zmačkal a pak ho zase narovnal.

Musel na ten dopis odpovědět, nechtěl aby Sehun nadále žil v nějaké naději. Bylo by to kruté. Kruté pro oba. Liu mu jistě pomůže. Sežene pero a papír a on mu napíše vzkaz, kterým zničí jeho sny. Vzkaz, který Sehuna konečně pošle pryč.

Nakonec to nedokázal. Nemohl najít slova. Když tam tak seděl, nahý v Minseokově posteli, ani ne hodinu po jejich milování, bylo nemožné najít vhodná slova.

Sehunova láska byla něčím, co si ponese ve svém srdci a uchýlí se k ní, když budou věci kolem nesnesitelné. Myšlenky na to, že by si někdy mohl vzít Sehuna, byly pouhé nerealistické představy. Až obchod jeho otce s Minseokem mu umožnil to pochopit.

 ***

„Nic mu neodpověděl.“ Informoval Minseoka Liu, když mu přinesl skleničku a karafu s vínem. „Nemá mu co říct.“

„Chápu …“ Minseok křišťálový pohár uchopil a podržel ho proti světlu. Víno bylo tmavé, sytě červené a na skle tančily odlesky světla.  Přemýšlivě upil vína.

Sehun to nikdy nevzdá. Ztratil příliš mnoho a možná také počítal se skutečností, že jsem nedal najevo mnoho citů k Luhanovi. Podle všeho, co Sehun věděl, jsem se pouze chtěl dostat k Oak Bluffs a Luhan v tom obchodu hrál jen vedlejší roli. To možná jeho poměrně zoufalý dopis uspíšilo. To všechno mu prolétlo hlavou, poháněné jeho touhou po Luhanovi a Sehunovým odhodláním nepřijít úplně o všechno.

Existovaly způsoby, jak se se Sehunem vypořádat, kdyby se nepřestal pokoušet o jeho manžela. Neváhal by odhalit všechna špinavá tajemství bez ohledu na to, co by to stálo jeho.

Luhan …

Chtěl to tělo. To horké, pevné a zrádné tělo. Seděl v kanceláři, touha a slabá přetrvávající vůně Luhanova těla byly pro naběhlý penis jako ostří nože. Nemohl už vydržet ani chvilku, musel do něj vniknout. Bylo to jako bič a on to věděl, ale nestaral se o to.

Dnes v noci ne. Dnes v noci přikázal Liuovi, aby Luhana patřičně oblékl a přivedl mu ho. Když Luhan vstoupil, byl dokonalý. Nahý, až na zlaté smyčky, které se třpytily na jeho tvrdých špičatých bradavkách a saténových pout kolem zápěstí.

Když Liu Luhana přivedl, penis mu ztvrdl jako kámen. Jejich vzrušení se stupňovalo. „Přivaž jeho pouta k hákům ve zdi.“

Přesně takhle to chtěl, s vyklenutým hrudníkem, se zvednutýma rukama a rozechvělého tak, že světlo z lampy mihotalo na jeho zlatem obklopených bradavkách. Oči se Luhanovi leskly, jako by přesně věděl, co je jeho cílem a po čem touží.

Sundal si kalhoty, odkopl je a dovolil Luhanovu planoucímu pohledu na velice dlouhou dobu spočinout na nahém pulzujícím mužství. Téměř mu stačilo mít jej spoutaného a tak silně zaujatého jeho pohlavím.

Při pohledu na Minseoka se zavrtěl, jako by ho to ztopořené mužství vzrušovalo natolik, že se stěží ovládal. Jeho tělo se vlnilo proti hladké omítce, bradavky se mu tyčily a každý jeho pohyb přitahoval pozornost k nim a blyštivému zlatu, které drželo pouze na těchto ztvrdlých výběžcích.

Myslel si, že jeho penis už nemůže být naběhlejší, ale s každým Luhanovým zavlněním boků cítil, že ještě roste. Luhan dělal, co mohl, aby ho přivábil a on do něj vnikl, ale měl v úmyslu mu to potěšení prozatím odepřít. Přejel si po ztopořeném údu a ten pohyb ruky Luhanem otřásl.

„Dnes v noci ne, můj nahý koloušku.“ Zamumlal.

„Potřebuju to …“ Vzdychl.

„Ach, já vím. Vím, jak to potřebuješ.“

„Pak …“

„Počkáme. Chci, abys přesně poznal, jak moc to potřebuješ a koho o to máš poprosit.“

Luhan si olízl rty a ten pohyb jeho jazyka Minseoka upoutal. Kousl se do spodního rtu, upřel pohled na jeho horké chvějící se mužství a pak si navlhčil rty znovu. Minseokův penis se protáhl, jako by cítil ty rty na sobě.

Za celý život ještě nikdy nebyl tak vzrušený. Měl pocit, jako by jeho tělo bylo z rosolu. Chtěl pouze, aby do něj Minseok zasunul a ztratil se v něm. Cítil, jak jsou jeho bradavky tvrdé a pevné. Cítil na nich pohyb zlatých oválků. Pohodil hlavou v návalu blaha, zatímco se úmyslně vlnil v bocích.

„Ach ne, můj nahý muži. Dnes v noci můj penis nedostaneš.“ Minseok tam stál jako přimrazený, sledoval svíjející se tělo a kroužící boky.

Luhan pochopil, že v tom konečně nalezl moc. Ve smyslně se kroutícím těle a ve viditelně se lesknoucí vlhkosti na svém penisu.

Proti své vůli se vydal k Luhanovi, poháněn zběsilou touhou. Byl díky němu tak horký, pevný a naběhlý. „Dnes v noci ne. Ať děláš, co děláš.“ Přesto přišel až k němu, velký a tvrdý jako kámen. Bolestně toužil se ho zmocnit, zatímco on sváděl zeď za sebou nemravnými pohyby a věděl, že nakonec to Minseoka vydráždí. „Ach ne. Já tyhle hry znám, Luhane. Nemůžeš dostat to, co chceš.“

Se svůdným zhoupnutím přiblížil boky k Minseokově chvějícímu se pohlaví. Minseok přistrčil své naběhlé pohlaví k pulzující štěrbině, on mu boky vyrazil naproti. Ucítil dotyk na své dírce a odvrátil hlavu, aby skryl triumfální výraz.

Minseok se prudce nadechl. Musel se od něj držet dál. Neexistovala žádná střední cesta. Buď si ho vezme nebo ho pošle pryč. Poodešel, nedbaje na kapičku touhy, která se objevila na rudé hlavičce jeho údu. Luhan zasténal.

„Ano, to by se ti líbilo. Bral bys všechno, že Luhanie? Jakékoliv vniknutí, abys ukázal, že máš nad mým penisem moc.“ Sevřel své mužství a znovu se k němu otočil. „Nu můj nahý kocourku … nemáš žádnou moc. A jestli se mi zlíbí si tě vzít, nebude to proto, že jsi mě sváděl a lákal nebo proto, že tě chci. Přivedl jsem tě sem za jediným účelem, abych narazil tvé nahé tělo na tuhle zeď a ukojil svou touhu.“

„Tak to udělej.“ Popichoval ho Luhan.

„Ty jsi ale ochotný chlapec.“

„A ty jsi připravený vybuchnout.“ Dobíral si jej Luhan. „Nemůžeš spustit oči z mých bradavek a miluješ moje pohupující se boky. Chceš to, co mám mezi půlkama, Seoku. To nemůžeš popřít. Víš, jak je to tam horké a těsné. A vlhké … tolik to chceš …“

„Ale nehodlám si to vzít. V tom je má síla a moc.“ Přiblížil se k němu, i jeho úd čněl směrem k němu, jako by měl vlastní rozum. V uších mu zněla jeho slova. „Nehodlám si to vzít …“ Blíž. „Ne … zatraceně …“ Jeho penis do Luhana šťouchl, pevný, silný, dychtivý. „Ne …“ Roztáhl mu oblé půlky a Luhan zalapal po dechu. „Ne …“ Luhan zrychleně dýchal, zatímco on se posunul a zajel do něj. „Ježíši … Bože …“ Vnikal do něj v plynulém rytmu krátkých prudkých přírazů. Svým tvrdým mužstvím jej přitiskl ke zdi a nedovoloval mu hýbat se ani cítit.

A přesto Luhan cítil jeho sílu, délku a chtíč. A také sílu a moc svého těla. Dokázal Minseoka přivést až k samým hranicím sebeovládání. Dokázal pojmout každičký obnažený a pevný kousek jeho těla. Divoké milování je jeho zásluhou vyneslo oba k prudkému vyvrcholení.

Celý s Minseokem splynul, jako by mu jeho šťávy prosákly do celého těla, až do morku kostí. Nechtěl se pohnout. On byl stále v něm a ztopořený. Položil si tvář na jeho hruď, srdce jim oběma bušilo stejně divoce.

Slabě proti němu vyrazil, moc se mu líbil ten pocit, že jej stále tře mezi nohama. Chtěl víc a věděl, že mu stačí vrtět se a víc se k němu přitisknout, aby ho vyprovokoval.

Uvažoval o tom, že by to dělal několik minut, i pouhé pomyšlení na jeho prudkou reakci bylo příjemné, nechat ten pevný penis zaražený v sobě. Byl tam celý, silný jako strom s kořenem mezi jeho nohama.

„Takže ty si myslíš, že jsi vyhrál?“ Zamumlal Minseok. Vyjel z něj ven a on vydal nesouhlasný hrdelní zvuk. „Chceš ještě?“ Jeho penis byl stále pevný jako tyč. „Kdo by nechtěl ještě …“ Uvolnil Luhanovi ruce. „Všichni chtějí ještě …“ Sehnul se a zvedl ho. „Někteří z nás už víc nedostanou …“ Nemotorně otevřel dveře. „Liu!“

 Lui se objevil jakoby odnikud.

„Odveď Luhana do jeho pokoje a vykoupej ho.“ Postavil Luhana na nohy. „A zajisti, aby si odpočinul.“

„Já nechci …“ Začal Luhan protestovat, ale on už se od něj odvrátil a stahoval se zpět do své kanceláře.

„Pojďte.“ Pobídl Luhana Liu. „Pan Minseok to ví lépe.“

Luhan po něm vrhl pohled plný čiré zlosti. Zavřel dveře, ale pohledem zachytil odlesk světla na podlaze. Sehnul se a zvedl jednu z tenkých zlatých smyček, které Luhan nosil na bradavkách. Promnul ji mezi prsty a cítil, že jeho úd ještě nabývá a mohutní. A on měl skutečný problém, když ho pouhé pomyšlení na jeho bradavky dokázalo takhle vzrušit.

 ***

„Pane …“

Nejistě zvedl hlavu. Bylo ráno a on se nacházel ve své ložnici, ale z toho, jak se tam dostal, si mnoho nepamatoval. Měl dojem, že si dal skleničku vína nebo tak dvě, tři, aby potlačil tu naléhavou touhu a zklidnil své tělo.

„Liu?“ Zaclonil si oči před zářícím sluníčkem. „Co se děje?“

„Další vzkaz pane. Dala mi ho Shui.“

„Do prdele …“ Vylezl z postele a sáhl po kalhotách.

„Možná pan Luhan našel způsob, jak mu tajně napsat.“

Minseok se rozhodl, že to nebude komentovat. „Kde je ten vzkaz?“

„Mám ho tady.“ Předal mu obálku, ale Minseok s jejím otevřením počkal, dokud neodešel.

Nechtěl ji otevírat. Někdo v domě ho zradil. Vzal obálku a vytáhl z ní list papíru.

„ Můj nejdražší, můj miláčku,
         tvá slova mě neutěšila. Musím tě vidět. Musím
slyšet přímo z tvých krásných rtů, že sis dobrovolně
zvolil tuto cestu a máš v úmyslu ctít sliby muži,
který nestojí ani za to, aby ti líbal nohy.
          Prosím … prosím … moc prosím … přijď dnes v noci za mnou.
 Budu tě očekávat za svitu měsíce v altánku. Nikdo se to nedozví.
Té, která ti doručila toto, můžeš bezvýhradně důvěřovat.
          Pokud za mnou dnes v noci přijdeš, pokud mi tváří v tvář svými
sladkými rty řekneš, že se musíme rozejít, přísahám na svůj život, že tě už
nebudu obtěžovat.
          Pokud je to však skutečně tvé konečné a nezvratné rozhodnutí, dej mi
šanci tě vidět, slyšet tvůj nádherný hlas. Naposledy se na tebe podívat a
požádat tě o poslední polibek.
                                                             Tvůj milovaný,
                                                                                       Sehun “

Zlostí udeřil pěstí do zdi …