8. kapitola

 

Přeju příjemné čtení...
Hatachi

Luhan se převalil na posteli a sledoval, jak oknem pronikají paprsky ranního slunce. Okno bylo nyní otevřené dokořán. Postel pokrývalo pomačkané bavlněné prostěradlo. Na oknech se náhle objevily závěsy.

Změny, které nezaznamenal, ani neočekával. Změny v něm, změny v Minseokovi. Změny v jeho přáních, potřebách a tužbách. Chtěl Minseoka, on jej změnil tím, že ho naučil chápat hlubiny své moci.

Díky bohu, že na Sehunův dopis neopověděl. Co by mu asi tak řekl? Co by mu mohl povědět po včerejší nestydaté souloži s Minseokem?

Tělo jej svědilo. Chtěl víc a byl na to připravený. Chvěl se očekáváním. Líně se protáhl, liboval si ve volnosti a bezpečí svého nahého těla. Kdyby právě teď Minseok přišel, v této minutě, ochotně by pro něj roztáhl nohy.

Natáhl se na posteli, zhluboka a syčivě se nadechl. Vzrušené bradavky mu vystupovaly v touze po pohlazení. Jemně přes ně přejel prsty. Ale něco s nimi bylo v nepořádku.

„Zlaté smyčky …“ Zhrozil se.

Okamžitě je začal hledat na posteli, kde však nebyly. Ale včera v noci je měl. Přesně si pamatoval, jak je cítil na bradavkách, když Minseokovi předváděl svůj malý erotický taneček, aby ho svedl.

Svezl se z postele na podlahu a lezl kolem. Nenašel nic, dokonce ani prach, což svědčilo o tom, jak Minseokovi služebné pečlivě uklízeli. Úporně přemýšlel, kde by mohly být. Potřeboval je, miloval je.

U dveří do pokoje jej upoutal odlesk světla. Dolezl k nim po čtyřech, byla tam pouze jen jedna smyčka. Zvedl ji a přidržel na světle. Byla tak lehká, tak tenká, tak poddajná. Dala se stisknout a napnout, stejně jako se napínalo jeho tělo, když je měl na sobě.

Ještě erotičtější, když zdobila jen jednu bradavku. Podíval se na sebe do zrcadla a snažil se vidět to, co viděl Minseok, představit si ten sexuální podnět, který ho poháněl, když na něj hleděl.

Za ním se otevřely dveře.

A nebyla to fantazie. Minseok tam stál s nahou hrudí, kalhoty mu sotva visely na bocích a rýsovala se na nich boule mužství, kterou skrývaly. Na okamžik …

Luhan zadržel dech, zatímco Minseok potichu přešel za něj, cítil jeho horký dech. Obtočil kolem něj ruku, v prstech se mu houpala chybějící zlatá smyčka. Klesla mu ruka. Nemohl dýchat. Cítil, jak ho Minseok bere za ruce a volně je svazuje.

Bylo mu to jedno. Prohnul se v zádech, když mu začal laskat nahou bradavku. Umístil mu zlatou smyčku na tvrdou bobulku a pak jemně stiskl. Na jeho tělo zaútočilo tisíc šípů rozkoše, ještě znásobené pocitem, že je Minseokovým zajatcem. Vzpínal se proti němu, zatímco on prsty stále tlačil na jednu bradavku a druhou rukou uchopil její dvojče. Nyní však mačkal prsty oba jemné naběhlé hroty, až se svíjel a žadonil. Vyrážel zadečkem proti tvrdému penisu, jako by se snažil uniknout jeho vytrvalému dotyku a zároveň prosil o víc.

 Minseok jej nepustil. Jeho bradavky jsou tak pevné, tak pružné, tak svůdně erotické. Dva smyslné hroty rozkoše, s nimiž si mohl dělat vše, po čem zatoužil. Mohl je krášlit, hrát si s nimi, laskat, mačkat, přivádět jej na pokraj šílenství. Nikdy nepřestane, vždy bude jeho. Jeho manžel, jeho potěšení a jeho moc. Stále pokračoval v erotickém tlaku na bradavky.

Luhan musel pryč. Kdyby jej nepustil, vybuchl by. Stále vyrážel zadečkem proti jeho bokům. Tlačil se na něj a hledal tu pulzující tvrdou bouli, chtěl se na ni usadit. Ten pocit mu bral dech. Bylo to nepopsatelné a ještě vystupňované skutečností, že Minseoka pozoroval. Sledoval neochabující tlak jeho prstů na bradavkách, svůdné vlnění svého těla i to, jak se prohýbá a beze slov žadoní o víc.

Choval se v manželových rukách jako vyložená děvka. Nemohl ho zastavit a ani nechtěl. Mohl si uvolnit pouta, ale neudělal to. Byl ve svých představách otrokem nevyhnutelného tlaku jeho prstů na bradavky. A nebude prosit o milost, dokud z jeho svíjejícího se těla nevymačká rozkoš do poslední kapky.

Chtěl od jeho dotyku stále víc a víc. Cítil, jak se v něm něco vzdouvá, vlní, shromažďuje a mísí s pocitem, který se spirálovitě šířil z jeho prsou. Bralo mu to dech, oba pocity se střetly a v mohutném tlaku mu vystřelily mezi nohy. Prohnul se, ten pocit mu spaloval tělo. Minseok jej následoval, když klesal níž a níž, s prsty dál neoblomně na jeho bradavkách, zatímco on sklouzával na podlahu a rukama křečovitě svíral jeho penis.

„Ne … ne … ne …“ Sténal Luhan. „Už ne … ne …ach Bože … ach … už dost … ach … prosím … už dost!“

Minseokovi se ho nechtělo pouštět, ale v jeho hlase zaslechl nepříjemný tón a tak pomalu a váhavě oddálil prsty od jeho hrudi a hrubě si ho přitáhl k sobě.

Luhan cítil, jak se manželovy prsty potýkají s pouty. Pak pocítil jemné pohlazení, když mu sundal i zlaté smyčky z bradavek. Připadal si jakoby v transu a možná v něm skutečně byl. Snadno jej zdvihl a přenesl na postel. Zlaté smyčky položil na noční stolek a bez jediného slova odešel.

Přede dveřmi čekal Liu s podnosem v rukách.

„Je můj!“ Pronesl hrubě Minseok. „Obsluž ho. Uvidím, kam půjde.“

 

Druhý vzkaz přišel se snídaní, okamžik poté, co Minseok odešel.

„Můj nejdražší, můj miláčku …“

„Ach bože … jak jen mohl? Vždyť jsem mu neodpověděl, tak proč prostě nedokáže pochopit, že nikdy v budoucnu nebudeme spolu?“ Zpanikařil Luhan. „Nemůžu se s ním setkat!“

Samozřejmě Sehun nevěděl, že nemá oblečení, že ho Minseok drží jako sexuálního zajatce. Ani že se dnes stal jeho naprostým sexuálním otrokem. Bylo to nemožné. 

„Měl by se s ním setkat Minseok, to on by mu měl povědět …“ Uvažoval nahlas. „Ale povědět co? O všech těch hrátkách, které jsme spolu hráli? O otrockém obojku, postroji a poutech? O tom, jak jsem ochotný a skutečně děvka? Nebo jak všechny myšlenky na něj vyprchaly, jakmile jsem okusil smyslné uspokojení vyvolané mistrovským milování s manželem? Nebo snad jak jsem vybuchl rozkoší, když mi mačkal bradavky, zatímco jsem ho pozoroval v zrcadle, jak si s nimi hraje?“

Nedokázal nehybně sedět. Nervózně rázoval po pokoji. Pokoušel se dát věcem nějaký smysl a přijít na nějaký způsob, jak se tomu úplně vyhnout. Sehun se s ním chtěl setkat dnes v noci. Chtěl slyšet přímo z jeho rtů, že už ho nechce. Což znamenalo, že si nějak musí sehnat župan nebo oblečení, aby zakryl svoji nahotu a mohl se po východu měsíce vyplížit dolů do altánku.

Musel se vyhnout Minseokovi. V noci, kdy byla ve hře všechna sexuální nutkání … včetně jeho. Neexistoval způsob, jak to provést. Ani kdyby mu Liu pomohl.

Musel se Sehuna zbavit. Byl schopný ve svých vzkazech a prosbách pokračovat. Svým vždy jemným, ale odhodlaným způsobem. Nikdy by nepřestal, pokud by ho sám nezastavil. Bylo klidně možné, že by se tu stále potloukal a navzdory všemu doufal, že on Minseoka opustí. Ale to už nešlo. Ne po této noci. Ne po té divoké rozkoši, kterou v rukách svého manžela okusi.

Otevřel dveře skříně a údivem málem upadl. Ve skříni viselo oblečení. Změny byly vidět všude. Dnes v noci si je obleče jen na pár krátkých chvilek. A pak už se nikdy nebude muset oblékat znovu.

 

Půlnoc. Dům byl tichý, až příliš tichý. Minseok se na celý den vzdálil na poradu se svým zástupcem v Oak Bluffs. Liu mu řekl, že se tam jeho manžel zdrží přes noc. Což bylo dobře, protože potřeboval čas. Musel Sehunovi vysvětlit, že patří Minseokovi a chtěl vše, co mu jeho manžel hodlal dát.

Přemítal, do jaké krajnosti bude muset zajít, aby o tom Sehuna přesvědčil. Nepatřil k mužům, kteří by se dali snadno odbýt. Byl velice vytrvalý, když se mu dvořil a stejně tak i nyní ve svém naléhání, navzdory skutečnosti, že se oženil.

Mohl by použít všechny zbraně, které má po ruce. Způsob, jakým se oblékne, co řekne a kolik toho přizná v tom, jak daleko se dostal …

Otrocký obojek visel ve skříni na háčku. Zamyšleně ho sundal. Nohy prostrčil pásky a pomalu je vytáhl nahoru. Pod košilí a pod tepláky nebude vidět. Obojek si připevnil kolem krku. Srdce mu bušilo a cítil jakousi opojnou směs strachu a vzrušení.

Vybral si krémovou košili a světle šedé tepláky. A k nim ještě gumové pantofle. Nevypadalo to příliš módně, ale to nebylo důležité.

Byl připravený. Oh Sehuna už nechtěl ani vidět.

 

Měsíc svítil tak jasně, že mu připadalo, jako by nesl pochodeň, osvětloval mu cestu mezi stromy, po zadní příjezdové cestě, kolem udírny, kuchyně a zahrádek se zeleninou. Všechny cestičky byly tak pečlivě rozvržené, jako by je někdo plánoval pro milenecké procházky.

On se Sehunem ale milenci nebyli. Byli jen snílci, jen osamělé duše hledající útěchu. Musel mu tedy říct, že tohle je hořká realita. A také to, že si užívá sex s panovačným a lačným Kim Minseokem.

Když prošel kolem záhonků se zeleninou a zastavil se u vchodu do altánku, srdce se mu rozbušilo. Sehun stál mezi zahradami a garážemi, k jejímž vchodům  po třech stranách vedlo mnoho cestiček. Tiše na něj zavolal, ale odpovědí mu bylo jen ticho a houkání sovy.

Něco jej popadlo a on vyjekl. Na ústa se mu přitiskla ruka a pevné mužské tělo ho vtáhlo pod stíšku z popínavých rostlin.

„Pssst … Můžu tě pustit?“ Promluvil Sehun šeptem.

Srdce mu bušilo tak, až si myslel, že umře. Přesto přikývl. Sehun uvolnil stisk na jeho ústech.

„Přišel jsi.“

„Pusť mě.“

„Nemůžu … Bůh mi pomoz, ale nemůžu.“ Vydechl Sehun a on ucítil na břiše tíhu jeho ruky, váhu jeho potlačované vášně. A náhle nevěděl, jak ho hodlá zvládnout.

„Musíš. Teď patřím Minseokovi!“ Sykl. „Je to neodvolatelné a nemůžu to změnit. A poslouchej mě dobře Sehune … ani nechci!“

„Zlato, můžeš to změnit. “ Sehun  jej nebral na vědomí.  „Ty můžeš změnit cokoliv. Vzpomeň si na to, co jsme si říkali, co jsme si slíbili. Ještě není pozdě.“

„Ale je. Je pozdě, Sehune.“

Ztuhl. „Co tím myslíš?“

„Myslím tím to, co se ty domníváš.“

„Ne … ne. “ Okamžitě dal ruku pryč. „Slíbil jsi, že na tebe nikdy nevztáhne ruku!“

„Nevěděl jsem, jak málo jsem měl na výběr.“ Nyní byl čas na malou lež.

„Donutil tě …“ Sehun se od něj odtáhl. „Zabiju ho!“

Teď zase byl čas na pravdu. „Nedonutil.“

Sehun se k němu otočil, byl rád, že mu nevidí do tváře. „Zabiju tě. Nenechám tě jemu.“

„Je příliš pozdě.“ Přiblížil se k Sehunovi v bojovném postoji.

Nechtěl ho poslouchat. Ustoupil. „Dobrá. Dobrá …“

„Vzal si mě.“ Pokračoval neúprosně Luhan. „Vzal mi šaty a nutil mě, abych byl nahý. A pak s mým nahým tělem dělal věci, které se mi moc líbily. Sám jsem ho prosil, aby to dělal …“

„Ne!!“ Cítil sílu Sehunovi zuřivosti. Ztratil ho, ztratil nad ním moc. „Ne … ne … ne … to jsi neudělal. To jsi … to jsi nemohl udělat. Řekněme … řekněme … že prostě nastaly okolnosti, nad kterýma jsi neměl vládu. Řekněme, že jeho zkažená povaha zvítězila nad jeho lepším já.“

„Nebo nad mým …“ Špitl Luhan.

„Nebo nad tvým …“ Nyní se Sehun ocitl blízko výbuchu, vyzařovala z něj čirá zuřivost. Chytil Luhana s prudkostí, kterou sotva dokázal ovládnout a zatřásl s ním. „Mohl si být můj …“

„Patřím jemu. Koupil si mě, vzpomínáš? Zaplatil za všechno, co mi dělá …“

„Nééééé … nééé …“ Zasténal Sehun a on neoblomně pokračoval dál. „A já mu to dovoluju, Sehune. Po prvním vniknutí jsem ho o to prosil. Ochotně pro něj roztahuju nohy. Nosím tenhle otrocký obojek. Nechávám ho, aby mě poutal, takže si se mnou může dělat, cokoliv se mu zachce.“

„Ty děvko … ty zkurvená děvko! Přísahal jsi, že si to schováš pro mě!“

„Neudělal jsem to.“ Odvětil krutě. „To, co jsme si říkali a co jsme si mysleli, že máme … nebylo skutečný. Ale můj manžel je skutečný. A já chci to, co má mezi nohama on.“

„Děvkoděvkoděvkoděvko … Mohl jsem si tě vzít kdykoliv … Mohl jsem tě donutit … Mohl bych si tě vzít teď …“

„Dodrž svůj slib, Sehune … polib mě na rozloučenou a nech mě být, jak jsi přísahal ve svým vzkazu!“

„Ohó … políbím tě, ty děvko. Zabiju tě, než abych mu dovolil, aby s tebou znova šukal …“

Popadl Luhana a přitiskl své rty na jeho. Tělo na tělo. Byl zpocený, vzteklý, silný, ale nebyl to Minseok. Luhan mu ochabl v rukou a připravoval se na nejhorší.

Stál ve stínu kousek za altánkem a pozoroval je. Slyšel hlasy rozpálené vášní, ačkoliv nedokázal jasně rozeznat, co říkají. Na tom nezáleželo. Záleželo na tom, co věděl a to, že ani všechen sexuální žár a rozkoš na světě nedokázala udržet jeho manžela stranou od bývalého milence.

Nemyslel si, že by ho chtěl opustit, ani kvůli Oh Sehunovi. Na to se měl až příliš dobře. V tom udělal obrovskou chybu, protože se podvolil jeho tělu a dal mu tolik sexu, kolik dokázal snést.

Ty hlasy byly tak vášnivé. Hádali se o situaci. Sehun nejspíš stále chtěl, aby odešel a Luhan chtěl, aby zůstal. Nikdo nevěděl lépe než on, jeho manžel, jaká je to v posteli děvka. Že si jen hrál s jeho bradavkami, až ho přivedl k ochromujícímu orgasmu.

Jen přes jeho mrtvolu.

Sehunovu.

Jestli se ho ten bastard dotkne … Jestli se pokusí do něj vniknout …

Sledoval, jak po něm Sehun sáhl a jeho manžel mu ochotně vlezl do náruče a natahoval se pro jeho žhavé polibky. Díval se, jak se jeho tělo vlní proti Sehunovu. Hledá jeho žár, jeho tvrdý …

Odvrátil se od odporné scény a zvedl ruku. Bylo načase tu frašku ukončit.

Luhan mu nedokázal odolat. Jeho dotyku, polibkům, pocitu jeho těla tisknoucího se k němu. Zlost mu dodala sílu, touha jej poháněla. Chytil límeček košile a trhl od krku dolů k teplákům.

„Ty děvko!“ Natáhl se po jeho krku. „Do prdele … co to je?“

„Musím to nosit … každý den … všude.“ Zašeptal Luhan. „Nutil mě k tomu, ale teď … teď se mi to líbí. Vlastní mě …“

Sehun zavyl, jiným slovem, se to nedalo popsat a roztrhl košili až úplně dolů k lemu …

Zazněl výstřel.

Sehun ztuhl. „Mohl bych tě zabít …“

„Zůstaňte stát … “ Zazněl nocí hlas jeho otce. „A zahal se, ty couro!“

Luhan si spěšně přitiskl košili k hrudi, když se na druhém konci altánku objevil Lusing.

„Jak důvěrné.“ Pronesl. „Ty a Oh Sehun na věky, že Luhane.“

„Ne!“ Protestoval Luhan. „Ne …“

„Mě to tak připadá. Mimochodem … Minseok je doma. Skončil s obchodními povinnostmi skutečně brzy.“

Luhanovi spadlo srdce až na zem. „A co tady děláš ty?“

„Chci zlikvidovat nákazu, která by mě mohla zničit zahradu.“

„Jdi k čertu …“ Zavrčel Sehun.

„Myslím, že ty už tam jsi.“ Odvětil Lusing. „Svý peníze jsi dostal, tak sakra zmizni z města. Luhane …“

To zaregistroval. „Co tím myslíš, že dostal své peníze?“ Otázal se a otočil se k otci.

„Dovol mi to potěšení mu to říct, Lusingu. Vypadá to, jako bysme si dneska v noci sdělovali všechna naše špinavá tajemství.“ Pronesl nepříjemně Sehun. „Nebo stále nechceš, aby to věděl?“

„Pověz mu to.“ Odpověděl v klidu Lusing.

„To mě tvůj otec dlužil všechny ty peníze.“ Pronesl Sehun zlomyslně. „Mně … ne tomu zmetkovi Minseokovi.“

„Cože?“ Celý svět se s ním zatočil. Všechno se zbláznilo. Převrátilo vzhůru nohama.

„Ne Minseok, ale tahle sračka to celé naplánovala.“ Upřesnil to Lusing. „Chtěl mě dostat do pořádných dluhů, abych Oak Bluffs a tebe podstoupil jemu.“

„Ne!“ Kroutil Luhan hlavou a couval. „Ne …“ Pryč od otce a jeho proradných lží, od Sehuna a jeho hnusných plánů.

„Minseok ti zachránil prdel.“ Pronesl Sehun.

„A tvojí poslal k čertu.“ Zasmál se Lusing. „Zničil tvoje plány a všechno, o co jsi usiloval. Získal Luhana i firmu. Člověk by si nemohl přát šťastnější konec.“

„Jen dokud se ti do rukou zase nedostanou karty.“ Vyprskl Sehun. „Dokud tě představa vyhraných peněz nevyláká ze skrýše a paní Štěstěna  se od tebe zase neodvrátí. A ona to udělá, protože ty, příteli, jsi zatracený hňup.“

Luhan poslepu vycouval z altánku.

„Ne, to ty jsi hňup.“ Popichoval ho Lusing. „Jsi velký hňup, když jsi věřil, že bych tě nechal sáhnout na Luhana nebo na Oak Bluffs, ty blbečku. Idiote … Debile …“

„Ty zkurvysynu!“ Zařval nepříčetně Sehun.

„Zasranej hajzle!“ Provokoval ho Lusing pevným, kontrolovaným hlasem.

Luhan uslyšel šelest a ránu, jako by se Sehun vrhl na jeho otce. A pak do ticha zazněl výstřel, který byl slyšet snad po celém městě.

„Tati …“ Zašeptal a po tvářích mu tekly slzy, ale nestaral se o něj. Ty zrady byly příliš ochromující. Nechtěl nic vidět. Nechtěl nic vědět. Doufal, že se zabili navzájem.

Přitáhl si k tělu roztrženou košili, otočil se a utekl.